Klášterní mlýny

V roce 1261 je v Nedakonicích zmiňován už i klášterní mlýn a dvůr, ke kterému patřilo 180 ha polí a také první vysázený ovocný sad.

24.4.1431 Opat Štěpán, převor Jakub a celý konvent kláštera velehradského pronajímají svůj mlýn, ležící při samé zdi městské, mlynářovi Hanzalovi, sestřenci mlynáře Jakše z Nedakonic, s tím, že mu náleží třetina všech užitků z mlýna a má hradit třetinu výloh na opravy. 2 pečetě přivěšené na pergamenových proužcích

V roce 1441 prodal velehradský klášter zpustlou ves Nedakonice, spolu se dvorem a mlýnem rovněž zpustlým Vojtěchu z Moštěnice a Janu Hnátovi z Přestavlk. Dvacet let po vypálení byly Nedakonice stále neobydlené. (jb)

29. 12. 1513 Král Vladislav Jagellonský dovoluje velehradskému klášteru, na jeho prosbu, aby mohl znovu vystavět mlýn v Nedakonicích, zkažený (poničený) válkami; pečeť vydavatelova poškozená, transumpt ze 17. prosince 1648 vydaný ve Vídni (sign. A 25)

4.3.1519 Prokop řečený z Nenakunic (Nedakonic), odstupuje velehradskému klášteru třetinu mlýna v Nedakonicích za to, že mu osvobodil od platů a robot kromě tří liber vosku ročně půl lánu v nedakonickém poli a dvě louky, jež Prokop koupil s lánem, svobodným podle starých listů; pečetí: připrošení 1) Václav ze Žerotína a z Dřevohostic na Buchlově (poškozená), 2) Václav z Ořechového na Ořechovém, sudí menšího práva olomouckého, 3) Petr ze Žuně, úředník velehradského kláštera

V roce 1637 začala výstavba klášterních mlýnů v Nedakonicích. Na řece Moravě před vesnicí byl postaven jez a strouha, která vedla od jezu přes vesnici až do koryta Dlouhé řeky. Přiváděla vodu na dvě velká mlýnská kola a nadměrná voda odtékala do Dlouhé řeky, která ústí do řeky Moravy. Na obou březích mlýnského náhonu stály dvě mohutné mlýnské budovy. V budově na levém břehu bylo umístěno 6 amerických mlecích stolic a mlelo se zde obilí jen pro stát a pro obchod. V této budově byl i byt pro mlynáře. V protější budově na pravém břehu bylo umístěno 5 mlecích stolic a tady se mlelo pro lid ze širokého okolí. Mlýny zahájily svůj provoz v roce 1639 a ukončily v roce 1872. (jb)

8. 10. 1637 Velehradský klášter chtěje dáti znovu vystavět válkami zničený mlýn v Nedakonicích, na který má privilegia králů (českých) a císařů uvedených v listině a chtěje prokázat neoprávněnost stížností okolních pánů, že by jim byl mlýn ke škodě, požádal brněnské, aby šest mistrů z mlynářského cechu, jménem uvedených, shlédlo a posoudilo místo určené k vystavění mlýna, což se stalo 28. dubna v přítomnosti Jana, opata velehradského, Benedikta Waltenbergera, opata zábrdovického, Jiřího Gladicha, převora svatotomášského a Jana staršího Sokolovského ze Sokolova, komorníka menšího soudu brněnského kraje, přičemž totéž místo znovu ohledalo 5. a 6. října 12 mistrů mlynářů z Brna, jménem uvedených, v přítomnosti opatů velehradského a zábrdovického, děkana uherskohradišťského Václava Kulíška z Moravičan, Jana Tomáše Vinklera ze Střelic, bzeneckého úředníka, Kašpara Mlíčka z Jilovnice, dvou měšťanů uherskohradišťských Martina Hortensia a Jana Kurcpergera a Jana Boříčky, purkrabího velehradského; shledalo ho (místo ke stavbě) vhodným a dalo udělat hned některé počátky stavby; pečetí: 1) opat zábrdovický (ztraceno), 2) převor svatotomášský, 3) Jan starší Sokolovský ze Sokolova, 4) Jan Tomáš Vinkler ze Střelic, 5) Kašpar Mlíčka z Jilovnice, 6) město Brno (zničeno), 7) brněnský cech mlynářský

1761 - Ignác, syn Šimona Kremra, mlynáře z Vnorov, a Apolena, dc. Pavla Marka, mlynáře z Nedakonic (MZA, Polešovice 11873, sn. 77) (mGh)
1761 - Florian, syn + Floriana Vykydala, mlynáře z Nedakonic (MZA, Polešovice 11873, sn. 78) (mGh)

Mlýny zahájily svůj provoz v roce 1639 a ukončily v roce 1872. V roce 1912 vyhořel. (jb)

V roce 1930 byly rozebrány a na jejich místě dnes stojí kostel sv. Floriána. Byly to největší mlýny na Moravě. (jb)