1636 panský mlýn o 1 kole, platí 30 kop gr.
Léta Páně 1676 dne 14. října stala se smlouva celá a dokonalá mezi Matesem, jinak Honzmlynářem, a Řehořem Matulou zetěm jeho „osobami nám pod jurisdikci naši městskou patřícími,“ a to taková, že Mates Honzmlynář velmi věkem sešlý pro nemožnost a nedostatečnost nemohoucí hospodařiti, mlýn pod Horami Stříbrnými se vším příslušenstvím dobrovolně bez jakého pořízení nadepsanému zeti svému k budoucímu jmění a užívání, anebo potomkův jeho, za sumu 80 kop míšeňských prodal.
Řehoř Matula zemřel r. 1694. Pozůstalá vdova provdala se příštího roku za Jiřího Jelínka. Obec přibyslavská, jako úřad poručenský, prodala r. 1695 jménem Matulových sirotků jejich otčimu Jelinkovi, který je přijal za vlastní, mlýn stříbrohorský za 105 kop míš. Po smrti Jelínkově r. 1721 přešla usedlost ta na Matulova syna za 134 zl. 20 kr.
u mlýna 18 str. rolí
Mlýn je zaznamenán již na mapě I. vojenského mapování z let 1764 – 1768. Na mapách stabilního katastru z roku 1838 je zakreslen jako zděná obdélníková budova s dalšími dvěma menšími stavbami, kter= tvořily hospodářské zázemí mlýna. Samostatná obytná budova byla přistavěna později.
1776 Matěj Matula
V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn Josef Chocemský.
