Luční mlýn; Wiesen Mühle

1597 Jiřík

1636 Andrle

1654, 1675 Matěj Mlynář

Václav Veselý

Jan Veselý

-1732 Petr Hrubý

1732- František Pokorný

1743 - 1753 Vojtěch a Antonín Mastný

1745 Šimon Hrubý

1769 Matěj Hladík

1838 Jan Rojka

1868 1/2 Františka Rojková

1906-1913 Vladimír Malínský

1913-1948 AMYLON  a.s.

1950-1954  Amylon n.p. Havlíčkův Brod

1954 Horácké škrobárny n.p. Havlíčkův Brod

Horácké lihovárny a škrobárny n.p. Havlíčkův Brod

1961 České škrobárny n.p. Havlíčkův Brod

1990 Kartonex Žďár n/S

Hlavní zásluhu o zavedení a povznesení průmyslového zpracování bramborů získal si v naší krajině zakladatel Hesova Josef Hesse a loucký mlynář Jan Royka (+ 4. ledna 1868). Výroba škrobu byla s počátku jen primitivní. Jan Royka zpracovával brambory na valše poříčské ručními stroji. Ve stráni pod panskými zahradami proti cestě do jeho mlýna vedoucí vystavěl prostorný sklep. Jeho příkladem řídili se větší hospodáři v okolních vesnicích, čímž vzniklo na Přibyslavsku mnoho malých škrobáren. Když vyhořela papírna v Ronově, zřídil z ní Kristián Peška (+ 5. prosince 1871) továrnu na bramborový syrup a hroznový cukr, kterýžto závod vzrostl za posledních desítiletí v podnik prvého řádu.

Léta 1597 měl magistrát přibyslavský malou mrzutost s obcí dvoreckou (v místech nynějšího panského dvora pod městem.)
Bartoloměj rychtář, konšelé i všecka obec dvorecká vysekali totiž na pozemcích obce přibyslavské, kteréž jsou za vodou, kde se ke Dvorcům jde, bez opovědi olšové dříví a je na sáhy zdělali. Za ten pych měli býti trestáni. Že však svoji vinu uznali a prosili za odpuštění, byl jim trest prominut; musili se však rychtář, konšelé
i všecka obec dvorecká zavázati, že k těm pozemkům, kde to dříví dělali, na časy budoucí žádného práva osobovati si nebudou, nýbrž že ten grunt až po ten potok, jak voda na mlýn Jiříka mlynáře se vede, vždy obci přibyslavské náležeti má. Za druhé, co se platův a povinností týče, které Jiřík, mlynář dvorecký ze stodoly své, která na obci přibyslavské vystavěna jest, a Bartoloměj rychtář z kusu louky, jíž mu obec přibyslavská dopřává, platí, aby to vždy dávali každoročně, tak jak to všecko v missále při chrámu Páně zaznamenáno jest.
Z občanů dvoreckých kromě jmenovaného Bartoloměje rychtáře a Jiříka mlynáře podepsáni jsou na smlouvě té: Martin Čermák, Mates Nedělka a Kuba Čech.16)
dvorecký.

že Přibyslavští neřadili se ku poddaným v běžném významu slova, toho důkaz podává zápis knih městských z r. 1745. Toho roku dne 11. února „Šimon Hrubý, ten čas mlynář Jeho Milosti knížecí na mlýně louckém, požádal vzácný magistrát, aby Ondřej Rotmyler ujal jeho domek po neb. Havlovi Fišarovi pod jihlavskou branou (čp. 2.), pcněvadž on jej sám jakožto poddaný v městě svobodným possedirovati a v držení míti nemohl, kterýžto domek podle oboustranné úmluvy po vyjednání z poddanosti na svobodu buďto Josefa nebo Matěje synův dotčeného Šimona Hrubýho jednomu z nich svobodnemu Ondřej Rotmyler postoupiti nepomine. Kniha 11., fol. 40.19h