Historie
Obecná historie:
Skupina obytných a hospodářských budov v katastrálním území Prachatice.Všechny objekty jsou zobrazeny na mapě Stabilního katastru:Čechy-6076-1-Prachatice,mapový list č.003.V listinách je uváděn také jako "Rumpalmühle Nro.38 Vorstadt".K jednotlivým stavbám: -mlýn čp.38/st.p.356, obytný dům čp.39/st.p.354, stáj/st.p.355- v r.1928 sloučena do st.p.354,-stodola/st.p.357 a kaple/st.p.450. (Jan Vlček 17.2.2012)
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
V urbáři - "Registra ouroční založená k L.P. 1598" je ve vsi Ostrov uveden Jan Zypl(?) mlynář platící úrok 13 kop a 4 gr
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je zachycen již na mapě I. vojenského mapování.
8.3.1761 pokřtěn v chrámu Páně v Prachaticích Antonín vlastní syn Jana Schmaha mlynáře ze mlýna Rumpal a manželky Anny Marie, svobodní.
1837 Vojtěch Jakeš
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
22. 6. 1881 se ve mlýně narodil Jan Jakeš, budoucí zakladatel Společenstva mlynářů českokrumlovského okresu (1919), člen městské rady v Českém Krumlově (1927-1938), referent pro vodní a lesní hospodářství města atd. atd. V roce 1916 Jakeš koupil známý Vošáhlíkův mlýn (viz. samostatná karta) v Českém Krumlově. Roku 1927 se mu dostalo mimořádné pocty když byla jeho fotografie zařazena ve výpravné publikaci "Album representantů všech oborů veřejného života československého", byl tak zařazen po bok politických, vědeckých a kulturních elit Československa.
Události
Významná osobnost či událost spojená s mlýnem
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Po odsunu posledních majitelů zůstal mlýn opuštěn a jeho zkázu dokonal v 60. letech 20. stol. požár, po kterém již mlýn nebyl obnoven.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Začátkem 90. let byla potomky posledního mlynáře opravena malá kaple která zůstala dochována jako jediný objekt celého areálu. Z obytné budovy se dochovaly pozůstatky základového zdiva, pozůstatky mlýnice již nejsou patrné neboť základové zdivo budov bylo v minulosti zaváženo odpadky.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Schmaha Jakeš Fiedler Jakesch Fidler
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Po tři generace mlýn patřil rodu Jakešů (?,Vavřinec, Lukáš - ten mlýn prodal patrně roku 1898), Jakešové jsou velmi starým mlynářským rodem připomínaným již v 16. stol. na Cvrčkově mlýně v Brlohu na českokrumlovsku.
1837 Vojtěch Jakeš
-1872-1898:Lukas Jakesch, -1898-1921:Egidius a Maria Fidler, -1921-1925:Egidius Fidler, -1925-1934:Konrad Fidler, -1934-1945:Konrad a Maria Fidler.
(Jan Vlček 17.2.2012) V roce 1930 byl majitelem mlýna Egidius Fiedler.
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: