1. první nám známý Marek Padrta - narození neznámo - úmrtí 6.12.1665
2. jeho syn Jiřík Padrta - narozen 1645 - úmrtí 11.2.1677
3. jeho syn Matěj (Matyáš) Padrta - narozen 20.2.1673 - úmrtí 6.5.1718
4. těsně před smrtí se mu na mlýně narodil syn Jakub Padrta - 25.4.1718, ale o něm dále nic nevíme.
Také nevíme, kdo byl následující vlastník mlýna a jak se dále vyvíjel. Potomci rodu se průběžně během staletí objevovali na různých mlýnech podél řeky Jihlavy.
Děkuji za případné informace o dřívějších nebo následných mlynářích.
Pěkný den
Aleš Padrta (ales.padrta@gmail.com)
NOVÁČEK FRANTIŠEK (Sokolí)
Stručný příspěvek ze života dědečka a pokrokového statkáře Františka Nováčka ze Sokolí u Třebíče věnoval Ing. František Nováček, CSc.
V katastrech Sokolí a Krahulov hospodařil od roku 1912 na zděděném statku o výměře cca 100 ha pokrokový rolník František Nováček (1879-1958) se svojí rodinou. Historie dvora č.p. 17 v Sokolí začala dle urbáře Zemského archívu v Brně již v roce 1555 ve vesnici Víckov, která v roce 1603 splynula se Sokolím. K Nováčkově statku patřil i mlýn č.p. 18 s pozemky a vodní pila. Statkář úspěšně obhospodařoval scelené polnosti a lesy. Vlastnil dva traktory, třicet krav a jalovic, prasata i drůbež, kryté silážní žlaby, patrové půdy na seno a další. Měl také stálé zaměstnance - Stanislava Hvězdu (*1903), Jaroslava Novotného (*1926), Viléma Böhma (*1909) a Jaroslava Karáska (*1895). S manželkou Marií Nováčkovou (1879-1963), rozenou Starou z Přeckova č.p. 10 měli pět dětí: Josefa (1916-2000), Marii (1923-2000), Vlastimilu (*1921), Vlastimila (1923-2000) a Františka (1926-1994).
Jeho poválečné hospodaření bylo negativně poznamenáno absencí Agrární strany, vítězstvím komunistů ve volbách v roce 1946, řízeným znárodňováním a nakonec i úrazem, neboť v roce 1947 přišel o část nohy při kácení stromu v lese. Dalším krokem k likvidaci jeho podniku bylo zakládání a činnost STS. Dne 23. února 1950 mu Státní strojní stanice v Třebíči odebrala bez náhrady mechanizační prostředky - traktor Lanz Buldog 35, pluh, vlečky, diskové brány, vlečky samovaz, výfukovou řezačku, mlátičku a elektromotory. Jelikož STS Třebíč používala odebranou mechanizaci k jiným účelům než k obdělávání zemědělské půdy sedlákům a také v důsledku nedostatku pracovních sil v místě samém, došlo ke zřízení povinného pachtu na nemovitý i movitý majetek u č.p. 17 a 18 v Sokolí. S účinností od 1. října 1951, ovšem také bez náhrady.
Zemědělskou usedlost manželů Nováčkových v Sokolí převzal Československý státní statek Jaroměřice nad Rokytnou, který však hospodařil, i přes značnou pomoc od státu, od desíti k nule. Volné byty obsazoval přesídlenými Slováky a Rómy, budovy neopravoval, cesty neudržoval a lesy raboval. Šafářem byl po jistou dobu dokonce i bývalý čeledín, komunista Stanislav Hvězda, který se však nakonec upil k smrti.
Rodina Nováčkova byla vystěhována do nevyhovujícího starého objektu č.p. 25 v Sokolí, kde si musela přistavět obytnou místnost a vykopat studnu, neboť jim byl zakázán vstup do statku. Nastala msta za meziválečný úspěch, zejména na mladším synovi, který byl na jaře 1949 vzhledem k posudku komunisty Josefa Švaříčka ze Sokolí vyloučen z vysoké školy v Brně. Rod pak pracoval u PTP v dolech v Orlové.
Bývalý starosta obce Sokolí, investor místní katolické kaple a úspěšný podnikatel v zemědělství, František Nováček, zemřel ve věku 79 let dne 22. září 1958 v Sokolí č.p. 25.
Dědictví po statkáři si na základě zákona o půdě rozdělili v roce 1992 jeho potomci, kteří vzhledem ke svému stáří pronajali půdu Ing. Petru Filippi z Krahulova č.p. 17 a ostatní nemovitý majetek prodali. Byli zklamáni dlouhými tahanicemi a svůj majetek s úřady, pouze částečnou restitucí a polistopadovým vývojem v zemědělství. V debatách soudili, že zvrat měl přijít mnohem dříve. Většinu budov užíval ke konci roku 2007 Ing. Zdeněk Studenec s rodinou, část mlýna manželé Čermákovi a bytový dům č.p. 44 vnuk statkáře Ing. František Nováček, CSc.