1426 Purkmistr a konšelé města Hradiště prodávají třetinu užitků z mlýnů pekařského a městského, jejichž poloha je blíže popsána , mlynářům Jakšovi, synu Muzikovu z Nedakonic, a jeho sestřenci Hanzalovi pod podmínkou, že tito mlynáři budou hradit třetinu výloh na opravy mlýnů pečeť přivěšená na pergamenovém proužku.
Podle této listiny se mlýn mělo nacházet podle fojta jircháře proti sadu.
Zřejmě již ve 14. století vznikl mlýn na řece Moravě pod sladovnami před městem Uherské Hradiště.[1] Po husitském vpádu, kdy bylo vypleněno i hradišťské předměstí, byli mniši nuceni žít na více než jedno desetiletí v Uherském Hradišti. V této obtížné situaci si se svolením města vystavěli v roce 1437 mlýn při starém mlýnském dvoře tak, že zatímco mlýnice byla uvnitř městských hradeb, mlýnská kola z nich vyčnívala. To nakonec vedlo ke zřícení části opevnění a soudnímu sporu, na jehož konci se klášter mlýnu vzdal v náhradu za umoření svých dluhů.[2] Dodejme, že město Uherské Hradiště bylo vystavěno na soutoku Moravy a Olše. Společně s hradbami a dalšími vodními díly včetně mlýnských náhonů činila tato lokace z města nedobytnou vodní pevnost. (nevím zda jde o stejné objekty, RŠ)
[1] HURT, Rudolf, Dějiny cisterciáckého kláštera na Velehradě I., s. 89 a 105.
[2] Tamtéž, s. 106–107.
Původně stával mlýn na Rechle, po němž dostala jméno Mlýnská ulice. Mlýn zanikl již koncem středověku. Z mlýnského náhonu, zvaného Rechla, se stala odporná stoka, která byla zasypána. (jb)
