Kdo má hodně obilí, ten má chovat prasata,
kdo má hodně peněz, má stavět mlýn.
(estonské přísloví)

Dolní, Hluzkovský, Červenkův, Hopů mlýn

Dolní, Hluzkovský, Červenkův, Hopů mlýn
31
Předmíř
38742
Strakonice
Předmíř
49° 28' 47.3'', 13° 46' 12.4''
Mlýn bez funkčního vodního motoru
Venkovský mlýn o jednom kole na náhonu ze Smoliveckého potoka, zakreslený už na I. vojenském mapování. Doložen k roku 1418, od pol. 17. stol. až do počátku 20. stol. v držení rodu Červenků, poté Hopů. 1947 se zde narodila Milada Cihlová-Hopová, autorka knihy Mlýny a mlynáři na Lomnici. V současnosti slouží jako objekt k bydlení.
Původně jeden celek kolem čtvercového dvora podobně jako dosud Horní mlýn, dnes rozděleno na dvě samostatné jednotky - horní čp. 32 (býv. obytná část) a dolní čp. 31 (býv. mlýnice), třetí objekt - chalupa čp. 30 - byl zbořen.
Jižně od Předmíře na samotě
Smolivecký potok
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

1418 mlynář Slatina

1464 v Kasejovicích před paní Annou z Frymburka a Václavem Zmrzlíkem ze Svojšína a na Prlíku uzavřena dohoda mezi Martinem Hluozkovým, synem ze mlýna a jeho manželkou Barborou, poddanými paní Anny a Janem, člověkem Beneše z Nehodíva, že Martin od něj přijal podíl 3 kopy grošů jakožto od bratra své ženy

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti
Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

26.4.1542 Václav Zmrzlík ze Svojšína vložil do Desk zemských lnářské panství, v tom i Hluzkův mlýn s platem pod Předmíří

1561 s povolením vrchnosti mlýn Hlučkovský (Hluzkovský) prodán za 223 kop grošů míšeňských Jiřímu Červenkovi

1562 mlýn šacován na 200 kop gr. míš., odvádí vrchnosti při sv. Jiří  a sv. Havlu po 2 kopách gr.míš., 5 slepic, 10 vajec, půl husy, strych ovsa, 10 ženců a zásyp 3 krejcary.

17.5.1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína prodal lnářské panství, v tom mlýn řečený V Hluzku, Zdeňkovi ze Šternberka

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Červenkův mlýn je zakreslen na I. a II. vojenském mapování.

1646 Jiří Červenka

V roce 1652 mlynář Šimon Červenka.

1654 Šimon Červenka (Mlynář), mlýn o 2 složeních, k mlýnu náleží 40 strychů polí, 10 strychů leží ladem, 3 koně, 13 ks hov. dobytka, 10 ovcí, 4 prasata

1660 zemřel Šimon Červenka

1660 odkoupen do emfyteutického držení za 150 kop, platí o sv. Jiří  a sv. Havlu po 2 zlatých 20 krejcarech, 3 housata, 7 krejcarů za sejr, 5 slepic a půl husy

1660-1677 Jiřík Červenka

1678-1728 Štěpán Červenka

1691 mlýn a obytné stavení zpustlé, platí činže 3 zl. 30 kr.

1728-1738 Pavel Červenka

1739-1754 Josef Červenka

1774-1808 Matěj Drnek (nájemce)

1783-1809 Martin Červenka

1816-1834 Vojtěch Červenka

Jan Červenka

1841-1866 Josef Červenka s manželkou Rozinou roz. Lukášovou ze Zámlýní

čp. 30 "u Černíků":

Karel Minařík

1844 Václav Minařík

-1854 Josef Černý

 

Hospodářský typ mlýna
  • Poddanský

Mlýn je rovněž vyznačen na III. vojenském mapování.

1866-1898 František Červenka (*30.5.1846, +22.11.1898), 1870 1. manž. Marie Seidlová z Říšť, 1887 2. manž. Marie Sudová (*10.1.1868) z Újezda u Kasejovic  

1898-1901 vdova Marie  

24.7.1901 se provdala za svobodného mlynáře z Plánice čp. 182, Františka Hoppa (*14.7.1872)

František Hop rozšířil mlýnský náhon

1908 mlýn přestavěl na válcový

synové Františka Červenky František, Josef a Václav odjeli do Ameriky

čp. 30:

1849-1897 Vojtěch Hálek

1878 Václav Tůma

1911  přestavěn (letopočet ve štítu)

 

Hospodářský typ mlýna
Námezdní

Josef Hop musel narukovat jako erární mlynář do mlýna v Písku, tam onemocněl tyfem a byl převezen do vojenského lazaretu v západních Čechách, po uzdravení byl odvelen na ruskou frontu do Haliče, 1916 v 44 letech byl demobilizován a navrátil se do mlýna.

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

1930 elektrárna  a mlýn, František Hopp

František Hop podal žádost o zřízení turbíny, neschváleno

16.1.1933 zemřel František Hop

mlýn převzal syn František Hop ml. (*4.4.1907, +4.7.1989)

čp. 30:

Václav Tůma, ml. zedník

1930 František Hop chalupu vykoupil a zbořil, kámen využit na stavbu tarasu u potoka pod mlýnem, kterou provedl Václav Tůma

1940-1941 mlýn spojen s hospodářstvím, semlel 167 q pšenice a žita

12.11.1941 provoz úředně zasatven

1.1.1946 povoleno obnovení provozu, ale zanedlouho byl uzavřen definitivně

26.4.1946 František Hop se oženil s Boženou Klečkovou z Újezda u Kasejovic

2.11.1947 se v mlýně narodila Milada Cihlová-Hopová, autorka knihy o mlýnech na horní Lomnici

Mlýn je zachycen na leteckém snímku z 50. let 20. století.

7.11.1957 zemřela vdova Marie Hopová

4.7.1989 zemřel František Hop ve věku 85 let

Události
  • Zánik mlynářské živnosti

Dnes slouží jako obytný objekt.

10.6.1990 zemřela vdova Božena Hopová

do mlýna se přistěhoval její syn František Hop (*15.8.1953) s manželkou Jaroslavou (*8.2.1954)

13.8.2002 mlýn poškozen přívalovou vlnou z protrženého rybníka nad Metlami

v čp. 32 žije jejich syn ing. Pavel Hop (*9.8.1980) s manželkou ing. Janou Hopovou (*10.1.1987)

Události
  • Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Červenka
  • Hopp
  • Hop
  • Slatina
  • Hluzek
  • Mlynář
  • Mlynařík

Historie mlýna také obsahuje:

1418 Slatina

1464 Hluzek

1542-1564 Václav Zmrzlík ze Svojšína 

1564-1600 Zdeněk ze Šternberka

1646 Jiří Červenka

1652-1660 Šimon Červenka (Mlynář)

1660-1677 Jiřík Červenka

1678-1728 Štěpán Červenka

1728-1738 Pavel Červenka

1739-1754 Josef Červenka

1774-1808 Matěj Drnek (nájemce)

1783-1809 Martin Červenka

1816-1834 Vojtěch Červenka

1834-1841 Jan Červenka

1841-1866 Josef Červenka 

1866-1898 František Červenka

1898-1901 Marie Červenková 

1901-1933 František Hopp (Hop)

1933-1987 František Hop ml.

 

 

 

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

  • razítko
dochován bez větších přestaveb
06 2018
    venkovský
    mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
    mlýnice a dům pod jednou střechou, avšak dispozičně oddělené
      zděná
      jednopatrový
      1911 přistavěny hospodářské budovy, obytné stavení přestavěno (letopočet ve štítu)
      • drobné sakrální památky
        • zcela bez technologie aj.
        Žádná položka není vyplněna
        1654 o 2 složeních
        1908 přestavěn na válcový
        1931:
        1 stolice válců jednopárová
        1 kámen český
        1 kámen francouzský
        1 loupačka
        1 reforma
        Zaniklý
        • výroba elektrické energie
        1930 elektrárna a mlýn
        1931 1 dynamo na osvětlení
        • náhon
        • akumulační nádržka
        František Hop rošířil mlýnský náhon od vtoku strouhy z Újezdského rybníka až ke mlýnu
        1931: voda potoka od Minaříků mlýna zadržována 2,35 m v koruně dlouhým pevným žulovým jízkem vzdušnou čarou 400 m nad mlýnem, odtud naháněna do mlýnského náhonu 500 m dlouhého (náhon nemá zvláštní stavidlo), do něhož 150 m nad mlýnem vtéká odpad z rybníka Újezdského, 60 m před budovou mlýna je na levém břeho náhonu jalové stavidlo, jímž se voda pouští do jalového odpadu a odtéká do Lomnice. Ve mlýně je voda vedena na dvě kola, stavidlo na první i druhé kolo je 63 cm široké, 53 cm vysoké a práh má ve výši 98,4. Odpad od kol se 180 m pod mlýnem vlévá do Lomnice. Náhon i odpad jsou provedeny v rostlé zemi.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654 o 2 kolech
        1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,17 m3/s, spád 2,7 m, výkon 4 HP
        1) průměr D=2,3 m, b=světlá šířka korečků 0,77 m, a= radiální světlá šířka korečků 0,23 m, n=počet otáček při zatížení za minutu 12
        2)D=2,54 m, b=0,83 m, a=0,24 m, n=10
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Výrobce
        Popis1654 o 2 kolech
        1930: 2 kola na svrchní vodu, hltnost 0,17 m3/s, spád 2,7 m, výkon 4 HP
        1) průměr D=2,3 m, b=světlá šířka korečků 0,77 m, a= radiální světlá šířka korečků 0,23 m, n=počet otáček při zatížení za minutu 12
        2)D=2,54 m, b=0,83 m, a=0,24 m, n=10
        Žádná položka není vyplněna
        Historické technologické prvky
        AutorSOA Třeboň
        NázevSbírka matrik Kasejovice
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněníinternet
        Odkazhttp://digi.ceskearchivy.cz
        Datum citace internetového zdroje21.2.2019
        AutorSOA Třeboň
        NázevSbírka matrik Kasejovice
        Rok vydání
        Místo vydání
        Další upřesněníinternet
        Odkazhttp://digi.ceskearchivy.cz
        Datum citace internetového zdroje21.2.2019
        AutorCihlová, Milada
        NázevMlýny a mlynáři na Lomnici: od Radošic po Tchořovice v historii a ve vzpomínkách
        Rok vydání2014
        Místo vydání
        Další upřesněníkniha str. 67
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 11 (Plzeň), s. 7
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJosef Klempera
        NázevVodní mlýny v Čechách V.
        Rok vydání2002
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnís. 175

        Žádná položka není vyplněna

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Současné fotografie - předměty spojené s osobou mlynáře

        Ostatní

        Vytvořeno

        21.2.2019 20:17 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 24.2.2019 11:47
        doxa (Jan Škoda) 19.5.2026 00:10