Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1620 huťmistrův dům s mlýnem a pilou, u něho rozsáhlé pozemky, náhon a akumulačníá nádrž
1785 Jan Josef Kittel prodal mlýn sládkovi Josefu Pieschemu
1843 Gabriel Jarisch
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
huťmistr Schürer
1900 mlýn zbořen a jeho místě postavil řezník Rudof Wenzel skelnou huť Rudolfku
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Rudolfshütte G. Loschek, brusírna skla
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Huť stála ještě 1953
1960 huť zplanýrována, odstřelen komín
Události
Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Vývoj po roce 1989
Ze sklárny dochován pouze dům pro zaměstnance přestavěný na rekreační zařízení.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Jarisch Kittel Piesche Schürer Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
-1785 Jan Josef Kittel
1785- Josef Piesche
1843 Gabriel Jarisch
Schürer
1900 Rudolf Wenzel
1930 G. Loschek
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
