Kdo má hodně obilí, ten má chovat prasata,
kdo má hodně peněz, má stavět mlýn.
(estonské přísloví)

Cakelský mlýn

Cakelský mlýn
27
Libchavy
561 16
Ústí nad Orlicí
Dolní Libchavy
49° 59' 11.1'', 16° 24' 3.9''
Mlýn s turbínou, který vyrábí elektřinu
Budova uměleckého mlýna z konce 19. století, s navazující obytnou částí, která je dle majitele původním mlýnem. U mlýna se nachází pila. Turbíny stále vyrábí elektřinu.
Mlýn na Tiché Orlici je uváděný u Dolních Libchav stojí v části nazývané Cakle , patřící dnes k Ústí nad Orlicí. Nachází se 400 m od nádraží Dolní Libchavy na zelené turistické značce, směr Oldřichov
Tichá Orlice
nepřístupný

Obecná historie:

 V urbáři z roku 1568 se uvádí i mlýn v Cakli, která tehdy náležela k Oldřichovicím. Mlynář Marek měl stejné povinnosti jako ostatní sedláci, tzn. že musel odvádět ročně 6 kop grošů, 14 hus, 38 vajec, 6 strychů žita, ječmene a ovsa a 4 žejdlíky lesního medu. K roku 1679 byl mlýn znovu vystavěn. Mlynář byl po dobu stavby, tj. po 21 neděl, osvobozen od peněžních i naturálních dávek, které tvořilo 30 strychů obilí a 2 zl. Až do třicetileté války byl v majetku pánů z Bubna, poté se jako součást obce Libchavy stal majetkem Karla z Lichtenštejna. Nový majitel ale neměl o provozování dvora, jehož součástí byl i mlýn, zájem a tak byl mlýn prodán mlynáři Jiříkovi Paukarovi a jeho bratru Janu Paukarovi. Kupní smlouva byla sepsána 27. března 1626. Paukarovi tak navíc získali pozemky bývalého dvora, jehož louky se táhly v nivě Tiché Orlice až k Lanšperku. V Tereziánském katastru je v dominikále uveden mlýn s pilou a valchou a tzv. Zackelmühle. Ve vodní knize je jako majitel uváděn Wenzel Novotný. Vodní znamení bylo osazeno na pravém břehu, s nápisem: „J. Novotný 1883.“ Nové normální znamení bylo osazeno Ing. Petrem Andrlem a nese datum 28. 4. 1914. Po znárodnění objekt vlastnily státní statky Lanškroun. Po revoluci byl mlýn vrácen v restituci Novotným.

xx

Mlýn stojící při Tiché Orlici v části Dolních Libchav, nazývané Cakle, je poprvé zmiňován počátkem 15. století. Jeho dnešní podoba pochází z konce 19. století, kdy byl po požáru přestavěn rodinou Novotných (na pravém břehu je vodní znamení J. Novotný 1883). K původnímu objektu (dnes obytná část) přibyl čtyřpodlažní válcový mlýn. Mlýnská budova je zděná třípatrová s plechovou sedlovou střechou, vzadu na ni navazuje turbínový domek. Po roce 1907 byla za mlýnskou budovou směrem k náhonu zřízena mechanická tkalcovna – dnes z ní zůstaly pouze obvodové zdi. Roku 1918 je doložena Francisova turbína, zároveň ale sloužilo i staré kolo na střední vodu při pile. Mlýn, znárodněný v padesátých letech, skončil s mletím roku 1964, provoz pily před několika lety. Vše bylo navráceno po roce 1989 rodině posledních majitelů.


Historie mlýna obsahuje událost z období:

První zmínka o mlýnu pochází z roku 1418, kdy je zde uváděn mlynář Jan Cagl.

Události
  • První písemná zmínka o existenci vodního díla
  • Vznik mlynářské živnosti

1651 Soupis poddaných podle víry: mlynář Jan Paukar (38 let), jeho žena Agneta (36), syn Jiřík (10), dcery Anna (14) a Dorota (12), učedník Jiřík (15), všichni poddaní katolíci

 

Hospodářský typ mlýna
  • Vrchnostenský

1930 J.V.Novotný, mlýn a tkalcovna

Hospodářský typ mlýna
Smíšený

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Cagl
  • Novotný
  • Paukar

Historie mlýna také obsahuje:

1651 Jan Paukar

1930 J.V.Novotný

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    dochován bez větších přestaveb
    05 2012
      venkovský
      mlýn na velkých vodních tocích (7000 l/s a více)
      mlýnice a dům samostatné budovy
      • historizující a architektura druhé pol. 19. století
      zděná
      vícepodlažní
      Mlýnská budova je zděná, třípatrová s plechovou sedlovou střechou. Za mlýnskou budovou navazuje turbínový domek. Kolmo na mlýn se nachází obytná budova (původní mlýn). U mlýna bývala počátkem 20. století textilní továrna, jejíž budova stojí za mlýnskou budovou směrem k náhonu. Dnes jsou zde pouze obvodové zdi, stejně jako ve mlýně. V souvislosti s tímto využitím areálu jako skladu pro lahve před r. 1989 byla k mlýnu přistavěna kancelář, kotelna a další provozní prostory, dnes v dezolátním stavu, čekající na demolici. Pro provoz pily byla využívaná zástavba vpravo od mlýnské budovy, uzavírající s obytnou budovou a mlýnem dvůr. Před budovou pily se v současné době staví další provozní budova.
      Mlýnská budova má pouze obvodové zdivo, chybí patrování, pohled je otevřen až do krovu. Na pravém bočním průčelí je zachován nápis: „V. J. Novotný“.
      • epigrafické památky (nápisy, datování aj.)
        • zcela bez technologie aj.
        Strojní vybavení bylo ze mlýna odstraněno poté, co bylo v roce 1964 mletí zastaveno.
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        VýrobceFriedrich Wegmann, Vídeň a Zürich
        VýrobceGabriel Žižka, Praha Vinohrady a fy následující
        VýrobceČKD – Českomoravská Kolben Daněk, Blansko
        1918:
        Turbína poháněla mlýnské zařízení, tzn. tři válcové stolice na žito, kámen na otruby a šrotování, kámen na špicování obilí, kámen na domílání pšeničných otrub, dále pak tři stolice pšeničné, jeden krupník, stroje na třídění a čištění obilí a dynamoelektrický stroj na výrobu elektrické energie.

        Na vodní pohon byl i stroj z tkalcovny. Staré vodní kolo pohánělo pilu. Kolo bylo konstruované na střední vodu, lopatkové o průměru 4 m. Šířka lopatek byla 1, 05 m, rozteč 30 cm a hloubka 45 cm.

        1946:
        Čistírna: jednoduchý aspiratér ČKD 500 mm, koukolník 2 000 x 800 mm, cyklon, periodická loupačka ČKD č. 3, tlakový filtr se 4 hadicemi, spirálový vykulovač Prokop 2 000 mm vysoký a automatická váha na 5 kg. Před uskladněním obilí v sile bylo používáno zvláštní aspirace. Výkon čistírny byl 13 q pšenice nebo 10 q žita za hodinu.

        Mlecí stroje: čtyřválcová stolice ČKD s rýhovanými válci 800 x 300 x 300 mm pro pšeničné i žitné mletí, čtyřválcová stolice ČKD s kombinovanými válci 600 x 300 x 300 mm pro pšeničné mletí, dvouválcová stolice ČKD s rýhovanými válci 800 x 250 x 250 mm pro pšenici i žito, čtyřválcová stolice Wegmann s rýhovanými válci 500 x 220 x 220 mm pro pšenici, tři dvouválcové stolice Prokop s rýhovanými válci 600 x 300 x 300 mm na domílku a žitné mletí, dvouválcová stolice Wegmann s porcelánovými válci 400 x 350 x 350 mm pro pšeničné mletí. Talířový detašér ČKD pro pšenici, periodický detašér pro pšenici i žito, dvě francouzská složení firmy G. Žižka o průměru 1 200 mm pro pšenici i žito.

        Vysévací stroje: dvouskříňový čtyřdílný rovinný vysévač ČKD 1 600 x 750 se 4 x 12 síty, jednoskříňový dvoudílný rovinný vysévač ČKD 1 600 x 1 230 mm se 2 x 12 síty, hranolový moučný vysévač 4 000 x 900 mm a třídící hranolový vysévač 3 000 x 900 mm.
        Reforma byla dvojitá s rámečky 2 x 375 mm o délce 2 650 mm s jednou savkou.

        Pomocné stroje: míchačka, filtry, ventilátor, výtahy, šneky, vzduchotěsné klapky.
        Dochovaný
        • pila
        • výroba elektrické energie
        Zaniklý
        • tkalcovna
        Pila po povodni roku 1997 nepracuje, je zde rozmítačka a katr.
        Francisova turbína v provozu, pouze starší turbína, ještě s dřevěnými převody, stojí.
        1930 mlýn a tkalcovna
        • jez
        • stavidlo
        • náhon
        • jalový žlab
        • odtokový kanál
        • turbínová kašna
        Jez se nachází asi 300 m nad mlýnem, s výpustí při pravém břehu. Stavidlo má dvě okenice. Náhon je široký 6,5 m a končí dvěma betonovými kašnami.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisFrancisova turbína z r. 1918 s průtokem 2 500m3/s a výkonem 70 KS, konstruovaná na spád 2, 8 m.
        1930: 1 turbína Francis, hltnpost 2,5 m3/s, spád 2,8 m, výkon 70 HP
        Francisova turbína Prokop o výkonu 43 KS z roku 1943.
        Typturbína Francisova
        StavDochovaný
        VýrobceJos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující)
        PopisFrancisova turbína z r. 1918 s průtokem 2 500m3/s a výkonem 70 KS, konstruovaná na spád 2, 8 m.
        1930: 1 turbína Francis, hltnpost 2,5 m3/s, spád 2,8 m, výkon 70 HP
        Francisova turbína Prokop o výkonu 43 KS z roku 1943.
        Typvodní kolo na vrchní vodu
        StavZaniklý
        Popis
        StavZaniklý
        Popis
        StavZaniklý
        Popis
        Historické technologické prvky
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorHácová Hana (Klimešová Hana)
        NázevVodní mlýny na Orlickoústecku a Žamberecku
        Rok vydání2005
        Místo vydáníPF Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem
        Další upřesněníDP
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorJansa Jaroslav
        NázevZ historie panského dvora v Cakli
        Rok vydání2001
        Místo vydáníÚstí nad Orlicí
        Další upřesněníin: Nové letopisy města Ústí nad Orlicí a jeho okolí, 1/2001, s. 8 – 10.
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorZeiner, E. K.
        NázevMěsta Ústí nad Orlicí dějepisné památky
        Rok vydání1880
        Místo vydáníRychnov nad Kněžnou
        Další upřesněnís. 30 – 31, 41, 50, 85.
        Odkaz
        Datum citace internetového zdroje
        AutorMinisterstvo financí
        NázevSeznam a mapa vodních děl Republiky československé
        Rok vydání1932
        Místo vydáníPraha
        Další upřesněnísešit 07 (Chrudim), s. 25
        AutorVladislava Valchářová
        NázevUmělecký válcový mlýn Václav J. Novotný
        Další upřesněníIndustriální topografie
        Odkazhttp://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V001970
        Datum citace internetového zdroje02 2025

        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka404
        Inventární číslo, signaturasign 4330 a 4337
        Místo uloženíNA Praha
        Název fonduMlynářské ústředí
        Název archiválie
        Evidenční jednotka404
        Inventární číslo, signaturasign 4330 a 4337
        Místo uloženíSOkA Ústí nad Orlicí
        Název fondu
        Název archiválieVodní kniha Lanškroun II.
        Evidenční jednotka
        Inventární číslo, signaturač. položky 110

        Základní obrázky

        Historické mapy

        Obrazy

        Historické fotografie a pohlednice

        Současné fotografie - exteriér

        Současné fotografie - exteriér - detaily stavebních prvků

        Současné fotografie - interiér

        Současné fotografie - vodní dílo

        Současné fotografie - technologické vybavení

        Vytvořeno

        17.6.2013 22:12 uživatelem Hana Klimešová

        Majitel nemovitosti

        Není vyplněn

        Spoluautoři

        Uživatel Poslední změna
        Rudolf (Rudolf Šimek) 10.9.2017 15:52
        doxa (Jan Škoda) 6.10.2025 23:55