Historie
Obecná historie:
Mlýn Redlín (označovaný také jako Mikulův mlýn) byl historický vodní mlýn, který se nacházel v Brně v oblasti dnešní ulice Radlas. Jeho historie je úzce spjata s počátky brněnského osídlení a klášterními majetky. Mlýn stál v brněnské čtvrti Zábrdovice na náhonu řeky Svitavy, v místech dnešní ulice Radlas. Název samotné ulice Radlas je pravděpodobně odvozen právě od jména majitele mlýna (Radla) a německého označení Radlas Mühle. Mlýn patřil k nejstarším v oblasti. Podle historických dokumentů byl v roce 1209 markrabětem Vladislavem Jindřichem darován nebo vyměněn Zábrdovickému klášteru. V literatuře bývá zmiňován v souvislosti s dvorem a dalším hospodářským zázemím (hospoda, jatka) na Cejlu, které klášter v této lokalitě spravoval. Dnes již mlýn fyzicky neexistuje, ale jeho existence dala jméno celé lokalitě, která je dodnes důležitou součástí širšího centra Brna.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1209 markrabětem Vladislavem Jindřichem darován nebo vyměněn Zábrdovickému klášteru
19.11.1509 Klášter zábrdovický s povoláním Kunky z Kravař a ze Strážnice a Ladislava z Boskovic a na Třebové, opravních pánů, vyměňuje s Janem Petrovským z Hrochova a jeho věrnou rukou vladykou Heřmanem z Hrochova ves Čenkovice (Šenkvice) za mlýn Redlín a za dvůr, který leží při témže mlýně na Cejlu u Brna blíže k Zábrdovicím; pečeti: 1) konvent kláštera (ztracena), rukojmí: 2) Jiří z Vlašimě a na Úsově, podkomoří markrabství moravského (úlomek), 3) Hanuš Haugvic z Biskupic a na Bouzově (úlomek červený), 4) Aleš Krčma z Koněps a na Tatenici (poškozená, zlomená), 5) Záviš Bítovský ze Slavíkovic a na Lhotě (zbytek peč. znamení), 6) Jindřich Přepyslý z Rychemberka a na Cebrancích (ztracena), 7) Vítek ze Ptení a na Lhotě (ztracena)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- Zánik mlynářské živnosti
- Zánik budovy mlýna
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Radla
1209-1509 klášter Zábrdovický
1509 Jan Petrovský z Hrochova
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
