1629 Martin Patron prodal Vítovi Dvořákovi za 200 zl, závadavek 55 zl.
1643 Vít Dvořáček prodal Jakubu Svobodovi za 200 kop, závdavek 20 kop
9.7.1648 mlynář Jakub Svoboda prodal cechu soukenickému v Třebíči místo při svém mlýně 26 loktů zemských délky a 14 loktů šířky za 60 kop mor., závdavek 15 kop, ke zřízení soukenické valchy
10.2.1659 silně zadlužený mlýn po zběhlém Jakubu Svobodovi prodán Jakubu Stejskalovi za 200 kop míš.
15.2.1663 Jakub Stejskal prodal mlýn s dvojím složením Václavovi Žádnému za 200 kop míš., závdavek 24 kop
1664 vdova po + Václavu Žádném prodala mlýn Jiříkovi Rouskovi za 200 zl. mor., závdavek 10 zl. mor.
8.2.1667 Jiřík Rousek prodal Janu Valentovi za 200 kop míš., závdavek 15 kop
8.7.1683 Jan Valenta pro nedostatek zdraví prodal mlýn Tomáši Procházkovi za 205 zl. mor. závdavek 23 zl.
30.9.1690 od Tomáše Procházky koupil Jan Pokornej, složil 22 kop míš. závdavku, avšak nebyl schopen platit kontribuci, pročež mlýn postoupen Lukášovi Vostalovi za 205 kop míš., závdavek 15 zl. použit na splácení dluhů do důchodu.
15.6.1726 po + Lukáši Vostalovi převzal syn Antonín Vostal za 205 kop míš., závdavek 15 kop míš.
16.4.1746 Antonín Vostal pro pokročilý věk a protože jeho syn Antonín je stále na vojně, prodává mlýn Václavu Valentovi za 205 kop mor., zároveň si zajištuje výměnek v chaloupce, která po smrti jeho a manželky připadne k mlýnu
2.10.1749 práva na mlýn se dožaduje Pavel Svoboda, mistr řeznický z předněstí Stařečky, Václav Valenta mu složil 100 zl. rýn., za což se Pavel Svoboda nároku na věčné časy vzdal
9.1.1782 Mařena, vdova po + Václavu Valentovi prodává mlýn Jakubu Jurdovi za 700 kop (její syn Tomáš mlynářem býti nechce)
9.6.1802 spor mezi vrchností a mlynářem o louku u mlýna
29.10.1802 Jakub Jurda prodává mlýn Františku Kmentovi, mlynáři z Chudé na polenském panství, za 4600 zl.rýn., závdavek 300 zl.rýn.
30.10.1802 František Kmenta prodává mlýn Václavu Žďárskému, mlynáři z Turkovce v Čechách, za 5150 zl.rýn., závdavek 500 zl.rýn.
16.3.1805 Václav Žďárský prodal mlynáři Jozefu Ječmínkovi za 9700 zl.rýn., závdavek 280 zl.
7.2.1809 Jozef Ječmínek prodává mlýn Jozefu Stulíkovi mlynáři z Rychmburku v Čechách za 10.850 zl.rýn.
31.1.1811 Jozef Stulík prodává mlýn Františku a Marianě Remšovým mlynářům z Dolního Bradla na nasavrckém panství za 12.000 zl.rýn.
30.4.1812 František a Mariana Remšovi prodávají mlýn trnavskému mlynáři Tomáši Drobnému za vyrovnání dluhu 1150 zl. ze sirotčí kasy, Tomáš Drobný jim přenechává svůj mlýn v Trnavě
1.7.1815 Antonín Sprinkel (Springl), pekař z Podklášteří, mlýn čp. 6, který zdědil po svém + švagrovi Tomáší Chybovi, prodává opatskému mlynáři Vincenci Hellmanovi za 4500 zl.
17.11.1819 Vincenc Hellmann prodává mlýn Janu Sprinzlovi a jeho manželce Johance za 800 zl. konv.m., Jan Sprinzel jim dává výměnou svůj mlýn v Horních Němčicích čp. 23 za 1040 zl. konv.m.
1.2.1822 Jan a Johanka Sprinzlovi prodávají mlýn Janu Brázdovi za 3320 zl. konv.m.
1.5.1823 Jan a Rozalie Brázdovi prodávají mlýn Johannu a Anně Apelthauerovým za 2200 zl. ve stříbře
18.6.1827 koupil František Brázda za 2230 zl.
1835 František Brázda
