Právě roku 1798 napadlo vrchnostenského poddaného a majitele podsedku spojeného s mlýnem v obci Krhov obžalovati tehdejší vrchnost hrabata St. Julien a žádat, aby tento mlýn byl osvobozen od nájemného/6 zl./ a všech urbariálních dávek byl osvobozen. Odvolával se na nalezenou listinu z r. 1592, podle které tehdejší vrchnost hrabě Tetauer daroval jistému Sigmundovi Písařovi krhovský mlýn /jak se tehdy jmenoval, se neví/ a osvobodil ho od všech dávek. 0 této stížnosti se vyjádřil komisariát krajského úřadu a vydal rozhodnutí č. I. Potom na to nedal vyzývací žalobu prostřednictvím svého právního zástupce advokáta Krutznera z Kroměříže proti hrab. St.Julien, kterou. odevzdal u uherskobrodského magistrátu. Jako právní zástupce hraběte byl ustanoven tehdejší justiciár z Brumova Karel Prausse, který podal proti tomu námitky č.3. Následkem toho byl žalobce od magistrátu uherskobrodského odmítnut. On šel na apelaci. Tu byl tento akt znovu obnoven z toho důvodu, že žaloba tato nepříslušela k rozhodnutí brodském magistrátu, ale zemskému soudu. Ale žalobce dále nešel, ale nechal všechno státi, až roku 1807 začal opět a žaloval u zemského úřadu, který žalobu zaslal krajskému úřadu, aby se o ní vyjádřil. Tento rozhodl, po komisi, že ježto mlynář dle listiny z roku 1592 je majitelem mlýnu, je tento skutečně od všech povinností a služebností osvobozen.
Ježto jsem náhodou do Hradiště cestoval, a tam mi pan B. Erzfeld to řekl, já jsem mu řekl, aby se se svým rozhodnutím neblamoval. Po tomto upozornění on protokol o tomto rozhodnutí zaslal zemskému úřadu, odkud přišlo rozhodnutí č.4., podle kterého vrchnost zůstává majitelkou /in possessione/ a mlynářovi byl svěřen. Potom si vyžádal fiskální úřad všechny spisy od uherskobrodského magistrátu, které jsoum tytéž, které jsem vám poslal. 0dtud žádá tentýž fiskální úřad derolaci /?/ majitele tohoto mlýna z pozemkové knihy. /Derolace se myslí výmaz?/ Ale protože před 50 léty tu žádné pozemkové knihy nebyly vedeny, proto není žádné jiné derolace než ta, o které se zmiňuje vyzývací žaloba z roku 1792, 1793, 1794 a k ní příslušející přípisy, vzdor kterým je uveden tento mlýn v katastru jako podsedek se mlýnem, o čemž svědčí i určení urbariálních povinností podle tamějšího urbaria r roku 1731 a nájem 6 zl. je obsažen ve fassy dřívějšího vrchnostenského úřadu.
0 této věci se vypravuje toto:
Je možné, že tento mlýn byl tehdejší vrchností roku 1592 darován Sigmundovi Písařovi a od všech dávek osvobozen. Ale později byl za uherské rebelie a hlavně za válek Rakozciho úplně zbořen a rodina Sigmunda Písaře vymřela. Po nějakém čase vrchnost tento zbořený mlýn zase vystavěla a přidělila mu jeden podsedek a potom pravděpodobně někomu jinému za nepatrný nájem přenechala.
Nyní vak byla původní listina nalezena a nynější mlynář jejího znění chce využít k svému prospěchu. Potom následuje několik řádků úplně porušených. Poslední čitelný řádek: Je také možné, že fiskální úřad po prozkoumání všech aktů od žaloby upustí.
Na Světlově 2. října 1808. Pokorný, direktor
