Historie
Obecná historie:
První písemné zmínky o Podevrážském mlýnu u Čakovce pocházejí již ze 17.století. Vodní mlýn čp. 9 byl založen již v 1. polovině 18. století severovýchodně od obce Čakovec na samotě u Podvrážského rybníka, poblíže silnice Dubné - Čakov. Mlýn od doby svého vzniku sloužil k mletí, po únoru 1948 zestátněn, v době socialismu v činnosti, v současné době již není k mletí používán, udržován spíše jako technická památka.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
První písemné zmínky o Podevrážském mlýnu u Čakovce pocházejí již ze 17.století. (PK)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
Na konci 19. století byla mlýnice přízemní. (PK)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
20. léta - vodní kola na horní vodu nahrazena turbínou (viz. sekce Technologie) Dne 20. 3. 1923 mlýn vyhořel. V roce 1924 započala stavba nového mlýna do současné podoby, v roce 1927 se v něm již opět mlelo. (PK)
1930-1936 František Velíšek
u mlýna usedlost s 15 ha půdy
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po skončení WW2 probíhala úprava interiéru a montáž nových strojů (až do roku 1949). 1948 provedena přestavba obytného domu Po únoru 1948 mlýn zestátněn, avšak zůstával v činnosti
poslední majitel Jan Bezděka (PK)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1970 zastaven provoz
6. 4. 1989 prohlášen kulturní památkou
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1930-1936 František Velíšek
Jan Bezděka
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: