Kdyby pytle měly ústa, nebylo by jim dovoleno mluvit,
protože by jim je mlynář zacpal moukou,
aby nemohly vyzradit tajemství mlýna.
(ruské přísloví)

Mlýn ve Žďáře nad Metují

Mlýn ve Žďáře nad Metují
172
6
Žďár nad Metují
549 55
Náchod
Žďár nad Metují
50° 32' 26.9'', 16° 12' 55.5''
Mlýniště bez mlýna
Malý venkovský mlýn na náhonu z potoka Dunajka na tzv. Rovinkách. Připomínán již v urbáři r. 1406. Uveden na Indikační skice, Císařském otisku (rok 1840) a 3. vojenském mapování (1877-1880). Dříve č.p. 6.
Původní mlýn nedávno zbořen, na jeho místě dnes novostavba.
Uprostřed vsi pod statky na kopci
Dunajka
nepřístupný

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Žďár byl založen v 1.polovině 13. století v údolí západně od Police při Pěkovském potoce. První písemná zmínka se nachází v listině krále Václava IV. z r. 1395, kterou potvrzuje břevnovskému klášteru jeho výsady. 

Žďárský mlýn je připomínaný již v břevnovském urbáři r. 1406. Patřil benediktinskému klášteru v Polici nad Metují. Podle historika V.V.Tomka mlýn nejspíš vystavěla vrchnost nebo byl alespoň vystavěn s jejím svolením a pomocí. (Jelikož voda v potocích patřila vrchnosti, byly všechny mlýny i s náhony na Polickém panství vybudovány klášterem ). Posléze byl zřejmě prodán do dědičného nájmu (zákupné právo, purkrecht). Mlynář (molendinator), který ho měl v nájmu, z něj platil dvakrát 4 groše, 6 kuřat a vykonával 6 dní roboty ročně. K mlýnu také náležely pozemky o rozloze tří prutů, ze kterých musel mlynář vrchnosti odvádět berně. 

V roce 1546 je žďárský mlýn zmiňován v soudní při o palouky u potoka v dolejší části Žďáru, tzv. Bavorově. 

V r. 1571 jsou opět zmiňována pole mlynáře Matěje ze Žďáru při koupi pozemků.

V roce 1563 přikoupil mlynář Matěj od obce "domeček" sirotků nebožtíka Kubíka, který se nacházel " na wobci".

Mlynář Matěj pak ještě po r. 1578 k mlýnu přikoupil od Matouše Hlaváče i pastvinu a prut pole "pod cestou na Baworcow až k Maršowské cetě na Baworcích ležící".

 Roku 1587 je zmiňován Jan Mlynář, který toho roku koupil mlýn " se vším, co k tomu mlýnu náleží" od svých sester Markyty a Juliány za 100 kop grošů míšeňských. Nepochybně se tedy jednalo o syna mlynáře Matěje. 

Z roku 1658 je dochována další smlouva, v níž vdova Barbora ze Žďára prodala svůj mlýn svému zeti Benešovi Ťokovi ze vsi Horního Dřevíče za 100 kop a 10 grošů míšeňských. Svou živnost už nemohla vykonávat pro vysoké stáří a nedostatek zdraví. K mlýnu dostal kupec navíc jednu krávu a jednu jalovici. Barbora si však při prodeji vymínila , aby mohla bydlet a stravovat se do koce života v domácnosti své dcery a zetě. K tomu měla dostávat na polepšení při každém pečení jeden pecen chleba, půl čtvrtce másla a každoročně ke zpracování 6 kloubů lnu. Dále byl nový majitel povinen, pokud by sama nebyla schopna len sepříst, sám len zpracovat a také mimo to jí opatřovat oděv.      

 

Mlýn, původně svobodný, připadl r. 1717 vrchnosti jako odúmrť po smrti mlynáře Petra Palaty. Opat Otmar Zinke ho nechal zpustnout a postavil na jiném místě mlýn nový, který pronajímal za roční plat 30 zlatých a 20 krejcarů. Stavení se mělo nacházet na potoku Dunajka / jinak tehdy též Žďárský potok/, za obcí po proudu směrem k Metuji.

V r. 1739 ho vrchnost prodala mlynáři Janu Johnovi z Lachova za 300 kop míšeňských. 

Jan John pak mimo složeného závdavku tuto částku splácel po 10 kopách ročně na termíny od r. 1743 do r. 1769, tedy 27let, pak i jeho syn Jiřík, o kterém máme zprávu z r. 1754. Když byla r. 1771 ve Žďáru přidělena popisná čísla, dostal tento mlýn č.p. 6.

Podle tereziánského katastru  přebýval ve Žďáře jeden mlynář.

Roku 1810 prodala Anna Johnová z důvodu sešlosti věkem a prací mlýn svému synovi Josefovi, toho času vojákovi, za 2 200 zlatých k.m. Vymínila si zde doživotní užívání světničky a pro své tři děti, Jiříka, Adama a Kateřinu, bydlení a další výhody až do jejich zaopatření.

Rod Johnů držel mlýn téměř 100 let.  

 

 

 

Mlýn se nachází ještě na mapě 3. vojenského mapování v letech 1877-80.

Dalším majitelem v r. 1896 - 1904 byl Josef Pelly, někdejší starosta obce.

Mlynář Adolf Novák zde byl od 6.1.1904 a měl ve mlýně povolen prodej pálenky. 

1906-1912 Anna Beierová. 

1930 Josef Žďárek

Roku 1936 byli majiteli mlýna ve Žďáře č.p.6 Josef a Anna Žďárkovi.

Za 1. republiky hospodařil ve mlýně podnikavý Josef Žďárek a měl hned několik živností. Kromě vlastního mlýna provozoval obchod / pekařství/, prodával uhlí a staral se o polnosti. 

K mlýnu vedl dlouhý náhon od kraje obce (začínal u č.p. 118). 

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

  • Ťok
  • John
  • Pelly
  • Novák
  • Beier
  • Žďárek
  • Matěj
  • Jan

Historie mlýna také obsahuje:


Zobrazit více

Mlýn je vyobrazen na:

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

    zcela přestavěn – bez historické hodnoty
    05 2012
      venkovský
      mlýn na potoku (50 - 1000 l/s)
        zděná
        přízemní
            • zcela bez technologie aj.
            Žádná položka není vyplněna
            • náhon
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,085 m3/s, spád 3,8 m, výkon 2,06 HP
            Typvodní kolo na vrchní vodu
            StavZaniklý
            Výrobce
            Popis1930: 1 kolo na svrchní vodu, hltnost 0,085 m3/s, spád 3,8 m, výkon 2,06 HP
            Žádná položka není vyplněna
            Historické technologické prvky
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.starepolicko.cz/zdar-nad-metuji
            Datum citace internetového zdroje19.5.2016
            Autor
            Název
            Rok vydání0
            Místo vydání
            Další upřesnění
            Odkazwww.starepolicko.cz/zdar-nad-metuji
            Datum citace internetového zdroje19.5.2016
            AutorBureš, Michal
            NázevŽďár nad Metují-malebný kout pod Ostašem
            Rok vydání2009
            Místo vydáníŽďár nad Metují
            Další upřesněníkniha, 256 str.
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje4.6.2016
            AutorMinisterstvo financí
            NázevSeznam a mapa vodních děl RČS
            Rok vydání1932
            Místo vydáníPraha
            Další upřesněnísešit 08 (Jičín), s. 33
            Odkaz
            Datum citace internetového zdroje
            AutorEva Koudelková - Aleš Fetters
            NázevMetuje známá i neznámá
            Rok vydání2020
            Místo vydáníLiberec
            Další upřesněnís. 73

            Žádná položka není vyplněna

            Základní obrázky

            Historické mapy

            Historické fotografie a pohlednice

            Vytvořeno

            9.4.2016 23:57 uživatelem eva48 (Eva Nesnídalová)

            Majitel nemovitosti

            Není vyplněn

            Spoluautoři

            Uživatel Poslední změna
            Rudolf (Rudolf Šimek) 21.7.2016 13:07
            doxa (Jan Škoda) 1.12.2019 23:42