1625 po + Patronu Křížovi koupil nevl. syn Václav Krajíček za 1500 kop
3.5.1648 Václav Krajíček prodal za 700 kop Martinu Otrubovi. Mlýn údajně velmi špatný, cena proto snížena o 800 kop.
1650 mlýn označen jako pustý
1691 po + Martinu Otrubovi koupil syn Václav Otruba za 700 kop.
23.5.1724 od Václava Otruby koupil syn Martin Otruba za 1100 kop, 100 kop závdavku, stanoven výměnek
13.8.1736 dcera Martina Votruby Sofie se vdává za Matěje Padrtu, podle manželské smlouvy se po smrti Martina Votruby má stát majitelem mlýna
18.1.1749 po + Martina Votruby prodán Tobiáši Padrtovi za 1100 kop gr. míš., závdavek 119 kop
11.8.1758 Tobiáš Padrta prodal mlýn býv. radošovskému mlynáři svobodníku Fridrichu Ničovi za 1957 zl. 41 kr.
14.1.1768 Fridrich Nič (Nitsch) prodal Františku Kmentovi za 2800 zl.
1.4.1773 František a Barbora Kmentovi pronajímají mlýn na 3 roky (18.4.1773-31.3.1776) Františku Charvátovi za 110 zl. ročního nájmu
16.8.1773 František Kmenta prodává mlýn třebíčskému měšťanu Konstantinu Gallantovi za 1600 zl.
15.10.1777 začátek dlouholetého sporu Anny Kateřiny ovdov. Schellhornové roz. Pernekerové proti její matce Marii Salomeně Gallantové (Anna Kateřina byla její dcera z 1. manželství) o její podíl 1500 zl. na dědictví, konkrétně šlo o hostinec U černého orla. Anna Kateřina požaduje obstavení mlýna. Spor dospěl v lednu 1780 až před apelační soud, Anně Kateřině bylo nakonec vyplaceno 700 zl. dědického podílu.
1.10.1779 Konstantin Gallanta pronajal mlýn na 3 roky brtnickému poddanému Jakubovi Jurdovi
5.6.1783 Konstantin Gallanta prodal mlýn Lukáši Lázničkovi za 2500 zl. (na mlýně ovšem vázlo přes 1000 zl. dluhů)
26.3.1788 Lukáš Láznička prodal mlýn kojetínskému měšťanu Františku Přerovskému za 4000 zl. rýn.
15.2.1794 František Přerovský prodáva mlýn křivoklátskému mlynáři Františku Jelínkovi za 6500 zl.rýn., 900 zl. závdavek
25.11.1795 František Jelínek prodává jindřichohradeckému mlynáři Matěji Sezemskému za 5000 zl. rýn., závdavek 1500 zl.
6.10.1798 svatební smlouva mezi Matějem Sezemským a jeho nevěstou Mariannou, dcerou zdejšího barvíře Františka Břečovského, Marianně upsán úpodíl 1000 zl. na mlýně
1.3.1802 Matěj Sezemský prodal mlýn řípovskému mlynáři Jakubu Jurdovi za 6300 zl.
21.5.1806 svatební smlouva mezi Jakubem Jurdou ml., synem Jakuba Jurdy a Kateřinou, dcerou Josefa Pevního, polního mistra při třebíčském zámku, Jakub Jurda st. jim předává svůj mlýn za 6300 zl.
1835 Jakub Jurda
