Historie
Obecná historie:
Mlýn Volfovský, nyní Háčkovic, nejdolejší na potoce při městě, patřil v 14. století k panství Křivoklatskému, ale r. 1407 ustanovil Václav IV., aby se z něho k záduší Rakovnickému ročně 4 kopy odváděly, začež mlynáři nahraženo, že právo měl z lesů královských palivo i jiné dříví dle potřeby svobodně bráti.
Na konci 15. stol. byl na tomto mlýně, při němž bylo 25 jiter pozemků, mlynář Volf (odtud Volfovský mlýn), a odváděl k záduší 2 kopy, a z každého pole, jak zvlášť ustanoveno bylo. R. 1698 (22. črvce.) utrpěl mlýn ten, při němž již tehda byly valchy jirchářů a soukeníků, povodní značné zkázy; nebot nejen že voda stavení porouchala, ale i chlév s dobytkem, senem, též 4 dítky mlynářovy, bratra mlynářova a děvečku potopila a pryč odnesla. „Háčkovic“ nazývá se mlýn ten od J. Háčka, který jej v druhé polovici minulého století s přednostmi jirchářům a soukeníkům příslušejícími od obce koupil.
O vedení vody při tomto mlýně ustanovila roku 1572 komise přísežných mlynářů Pražských, aby práh, z kteréhož žlábkové mlýnští pojati jsou na kola mlýnská, nikda výše kladen nebyl než 1/2 lokte pražské míry pod cejch, kterýž jest k témuž prahu; též valtroky aby tím koncem, kterýmž do strouhy leží, o 1/4 lokte nížeji položeny byly; strouha pak měla být 3 lokte široká a tak cízena, aby mrtvá voda stála až pod kola druhého mlynáře. V čas velké vody dovolovalo se hražení toliko z výši prkna, nic více.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
1379 mlýn koupila vdova Kačka Hlaváčová od rakovnického faráře Pavla
1407 ve čtvrtek po Zvěstování P. Marie (31. března) Václav IV. stvrdil na žádost arcibiskupa Zbyňka fundaci na mlýně německém, za 2 kopy grošů českých roční dávky k městskému záduší má mlynář právo brát a svobodně dovážet dříví k topení, stavbě, opravám i jiným potřebám z lesů křivoklátských. Rakovnický děkan získal právo lovit v postních dnech ryby v potoce od mlýna a třikrát do roka lovit zvěř v královských lesích.
1440-1450 majitel Falmar, mlýn uveden jako pustý
1450 Jan Myslice
Zikmund Huťský
1459 mlynáři Jan a Michal, synové Jana Myslice koupili od Zikmunda Huťského zpět za 20 kop.
1460 Jan vyplatil bratra, zůstává jedným vlastníkem
Jan Luženský
1481 Mikulášek z Lužné postoupil mlýn svému otčímovi Hynči Chodourovi
1497 po smrti Hynče Chodoura dosvědčil nájemce Kubík, že mlýna nabyl spravedlivým způsobem
k mlýnu náleží 25 jiter dědin, 3 mlýně, 3 na Hané a 19 k Hostokryjím, z těch všech platí plat do Rakovníka
1525 po smrti Kubíkově syn Martin
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
1529 Martin odkázal mlýn manželce Důře a dceři Kateřině
Důra se podruhé vdala za mlynáře Volfa a obec pustila mu mlýn ve 230 kopách míš. jménem sirotka
1561 po jeho smrti syn Václav
1599 ve čtvrtek po Třech králích (8. ledna) mlýn vyhořel
obec koupila spáleniště, mlýn obnovila a zřídila při něm valchu
mlýn přešel opět v soukromé držení
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
1673 opět zakoupila obec
1698 mlýn těžce poškozen povodní
1750 k mlýnu náleží 25 korců dědin, platí se roční dávka 12 zlatých a 50 korců žita
mlýn vyhořel, znovu vystavěn
1775 obec prodala mlýn za 500 zl.r. a 20 zl.r. a 56 korců žita roční činže Janu Háčkovi
1781 vládně nařízen emfyteutní prodej soukenické a jirchářské valchy u mlýna, provedly příslušné řemeslnické cechy
1841 Jan Přibík
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
V roce 1930 byl majitelem mlýna Václav Kohout.
Mlynář Bohumil Kohout (* 14. března 1893 ve Skřivani) byl za údajné zašantročení velkého množství chlebovin, které načerno semlel, popraven německými okupanty v pankrácké sekyrárně.
Události
- Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Kohout
- Falmar
- Myslice
- Huťský
- Luženský
- Chodour
- Volf
- Kubík
- Háček
- Hlaváč
- Přibík
Historie mlýna také obsahuje:
-1379 farář Pavel
1379- Kateřina Hlaváčová
1440-1450 Falmar
1450 Jan Myslice
Zikmund Huťský
1459 Jan a Michal Myslicovi
1460 Jan Myslice
Jan Luženský
-1481 Mikulášek Luženský
1481-1497 Hynče Chodour
1497-1525 nájemce Kubík
1525-1529 Martin, syn Kubíkův
1529 vdova Dorota a dcera Kateřina
1529-1561 Volf
1561-1599 Václav Volf
1599- rakovnická obec
soukromý držitel
1673-1775 rakovnická obec
1775 - Jan Háček
1841 Jan Přibík
1930 - Václav Kohout
1939 - Václav Kohout (RR)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Zobrazit více
Před mnoha lety žili v mlýně mlynář s mlynářkou. Byli hodně bohatí, šťastní však nebyli, jelikož neměli žádné děti a nemohli tudíž nikomu svůj majetek odkázat. Mlynářka se každý den modlila ke sv. Janu Nepomuckému, aby jí nějaké dítě nadělil. Jednou v noci se jí sv. Jan Nepomucký skutečně zjevil a prozradil jí, že se její přání vyplní, když nechá vystavět jemu zasvěcenou kapličku. Když svůj sen ráno vyprávěla mlynáři, ten se jí nejprve vysmál. Když se však sen opakoval po tři noci stále naléhavěji, nechal se i on zviklat a rozhodli se kapličku postavit. Mlynářka šla pěšky do Rakovníka prřo zedníky, v zástěře nosila z potoka písek a i vozila kámen ze vzdálené skály. Když byla kaplička hotová, sama do ní umístila sošku sv. Jana.
Po krátkém čase se jí opravdu narodil krásný zdravý chlapec, kterého dal jeho vyučit mlynářskému řemeslu. Chlapec byl velmi bystrý a zdatný, v den jeho osmnáctých narozenin se však v mlýně cosi porouchalo, hoch to chtěl rychle opravit, ale počínal si tak neopatrně, že jej zachytily převody a kola rozdrtila. Zoufalí rodiče jej dlouho nepřežili.
Kaplička však stojí dodnes, jen byla při stavbě Rakovnicko - protivínské dráhy v roce 1873 přemístěna na návrší nad mlýn. Sošku sv. Jana Nepomuckého odnesl traťový hlídač při rekonstrukci mostu v roce 1968 údajně na restaurování, ale zpět ji už nevrátil. V roce 2002 ji však nahradila freska od akademického malíře Milana Saláka.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Císařský povinný otisk (1824–43)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
