mlýn Chodeč

1590 pelhřimovští konšelé povolili svému primasovi Janu Hodáčkovi postavit nový mlýn na Chodči s  podmínkou, že to nemá být na újmu jejich mlýnům obecním a pod přísnou pokutou zakázali svým poddaným na Chodči mlít.

1594 Hodač koupil mlýniště řečené Chodeč od stanovského nápravníka Jiříka Vichra za 231 kop a vystavěl na tom místě znovu mlýn i dvůr.

červenec 1599 rozhodnutím císařské komise mlecí právo omezeno jen na poddané Hodáčkových dědiců v Dubovicích a na lidi svobodné.

10.1.1727 po + Anny Klokotské měla dědit její dcera Kateřina roz. Klokotská, provd. za Antonína Seidla, ta však již zemřela, tudíž dědí její manžel Antonín František Seidl, bude povinen splatit všechny dluhy 

Mlýn Chodeč  měl vztah k majitelům domu čp. 17 na náměstí v Pelhřimově, což potvrzuje zápis z roku 1790 i zpráva Johanna Gottfrieda Sommera z roku 1844

1829 - Anton Florian

1880 mlýn vyhořel

1882 Benedikt a Bohumil Herrmannové mlýn obnovili

1901 mlýn opět vyhořel, obnoven až 1909 Karlem Lipšem (letopočet na štítu)

1921  Ferdinand Dvořák u mlýna zřídil pekárnu. Na nějaký čas se i s rodinou odstěhoval do Ameriky, avšak navrátil a získané technologické poznatky zde využíval, vyráběl různé druhy pečiva a koňským povozem je rozvážel po okolí.

1930 - Ferd. Dvořák

manželé Pošvářovi

1953 veškerý majtek konfiskován a předán státnímu statku

1990 v restituci navrácen