Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Mlýn je vyobrazen na mapě I. vojenského mapování z let 1764-1768. Je však starší. V kronice obce Žleby je uvedena tato zmínka o mlýnu k roku 1747: „Dne 1. augusta dána jest do arestu Kateřina Klenková, poddaná velebných pánů Jeníkovských, poněvadž své nemanželské dítě u Ksinského mlýna do vody hodila…..“
V roce 1838 je ve stabilním katastru uváděn mlynář Krčmář Václav (Wenzel).
V březnu 1845 byl v důsledku rychlého tání sněhu poškozen ksinský jez u mlýna na Doubravě.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
V roce 1857 mlýn vyhořel. Dle kroniky obce Žleby požár úmyslně založil 22-letý tulák z Kutné Hory ze msty, že mu ve mlýně nedali almužnu. O rok později, tj. v roce 1858, koupil spáleniště Ksinského mlýna od mlynáře Blažka tehdejší majitel panství kníže Vincenc z Auerspergu. Požár mlýna znamenal pravděpodobně ukončení jeho činnosti. Mlýn v tomto místě již dále není nikde zmiňován a na III. vojenském mapování z let 1877-1880 již Ksinská usedlost jako mlýn označena není.
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti Zánik budovy mlýna
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
Současná nemovitost čp. 90 je využívána k bydlení a k provozování zemědělské činnosti. Hlavní budova s čp. 90 stojí na místě původní dřevěné budovy na jižní straně usedlosti.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1838 Václav Krčmář
? - 1858 Blažek
1858 kníže Vincenc z Auerspergu (spáleniště)
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
