Historie
Obecná historie:
Poprvé jsou Poběžovice připomínány v roce 1359, kdy patřily Zdeňkovi z Ronšperka spolu s blízkými statky. Roku 1502 byly Poběžovice povýšeny na město. J. G. Sommer zmiňuje v Poběžovicích k roku 1839 mj. panský pivovar na 20 sudů, lihovar, papírnu, kovárnu, 3 mlýny a 2 mlýny na kroupy.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Založen ve druhé polovině 18. století jako hamr. Je zobrazen na I. vojenském mapování – josefském ( 1764-1768 a 1780-1783 ).
Indikační skica, originální mapa a otisk stabilního katastru 1838 – obdélníková nespalná budova s dřevěným přístavkem s jedním kolem, hned za druhé straně potoka menší spalná budova také s dřevěným přístavkem s jedním kolem. Majitelem je Franz Friedl. J. G. Sommer zmiňuje v Poběžovicích k roku 1839 mj. panský pivovar na 20 sudů, lihovar, papírnu, kovárnu, 3 mlýny a 2 mlýny na kroupy.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Jediné dochované sčítání obyvatel z roku 1921 – mlynáře je Georg Tauer ( *1876 ), s rodinou, umělecký mlýn. Seznam a mapa vodních děl Republiky československé 1930: Pivoňka - Ronšperk 168, Jiří Tauer – mlýn, šindelka a elektrárna – 1 turbína Francis – 0,275-6,5-12.
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Po odsunu německých obyvatel 29.9.1945 osídlen Čechem Františkem Holubem.
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Vývoj po roce 1989
2020 - V současnosti vypadá objekt zajištěný, ale neobývaný.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Tauer
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: