Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Dlouhou dobu spravoval fojtství rod Pustówků. Jednomu z nich potvrdila v roce 1591 kněžna Kateřina Sydonie majetnictví fojtského gruntu spolu s malým młýnem.
Sumář z roku 1619 uvádí zde 45 usedlostí: 1 fojtstskou, 6 selských, 12 zahradnických, 2 domkařské s polnostmi, 15 domkařských, 1 dědičného a 1 nájemného mlynáře a 5 řemeslníků.
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
Urbář z roku 1621 uvádí fojta, 6 sedláků, 15 zahradníků, 1 domkaře a 2 mlynáře.
Urbář z roku 1692 uvádí fojta, 7 sedláků, 17 zahradníků, 3 mlynáře a 38 domkařů.
Celkem zde bylo 5 mlýnů. Těchto 5 mlýnů na horní vodu zpracovalo v polovině 19. století ročně 20 měřic pšenice, 50 měřic žita, 20 měřic ječmene, 60 měřic ovsa a 25 měřic pohanky. Pila vyprodukovala ročně z 60 kmenů 380 desek
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Pustówka
Historie mlýna také obsahuje:
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
