Velkopřevorský, Maltézský, Štěpánovský mlýn

Po požáru byl mlýn opraven do původní podoby.
1597-1600 přestavěn do renesanční podoby se zdobenými štíty, při přestavbě museli dbát podmínky velkopřevora, "že jej nesmí postaviti tak vysoko, aby bránil pohledu z velkopřevorství na města pražská"
na severní straně barokně upraven
1865 v přízemí pokoj, v patře byt o 3 místnostech
1885-1889 stavitel František Tichna přistavěl na severní straně obytné stavení 608/III., dnes však již zaniklé
1903 přestavba schodiště
1909 Hynek Veselý plánoval novogotickou přestavbu, neuskutečněno
1938 renovován po požáru dle projektu Josefa Ruttnera
xxx
Obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna stojí na břehu Čertovky. Jeho S část s mansardovou střechou je pozdně barokně přestavěna. Stavba stojí na vysokém kamenné soklu. Interiér je novodobě upraven.

Dnešní objekt čp. 489 se nachází v místech středověkého mlýna (později zvaného Štěpánovský), který patřil do areálu johanitské komendy. Středověký mlýn byl připomínaný již ve 12.stol., v 15.stol. vyhořel a byl znovu vystavěn (po r.1463). Renesanční přestavba pochází z let 1597-1598 a patří k ní i dřevěné zařízení s mlýnským kolem na Čertovce. Severní část byla upravena barokně. V 17. a 18.stol. byl mlýn často předmětem sporů (i ozbrojených střetů) mezi malostranskou obcí a řádem maltézských rytířů. K větším stavebním úpravám došlo až po r.1885, kdy F.Tichna po severní straně přistavěl obytné stavení, dnes již zčásti zaniklé (dochoval se přízemní domek nad Čertovkou s dnes samostatným čp.608, viz podkarta 08). Poč.20.stol. drobné adaptace provedl K.Hubschmann (nové strojní zařízení mlýna), po požáru r.1938 adaptován dle plánů J.Ruttnera.

Volně stojící obdélná budova renesančního dvoupatrového mlýna s z l. 1597-1600 stojí na břehu Čertovky. Jeho sev. část (pouze ta je památkou) byla pozdně barokně přestavěna (mansardová střecha). Renesanční fasáda s nevelkým rozsahem pozměňujících mladších zásahů se zachovala v sev. větší části. Ke Kampě se tak mlýn obrací čtyřosou pozdně renesanční fasádou, na kterou navazuje dvouosý pozdně barokně (asi po 1795) pozměněný úsek.

Stavba je vysazena na poměrně vysokém kamenném soklu, v úrovni suterénu se uplatňuje pouze kamenný bosovaný malý vstupní portálek, novější dva segmentové otvory pro hřídel mlýnského kola, v další části pak čtvercová okénka bez profilace. Mlýnské kolo bylo obnoveno - je označeno iniciálami J. M. a datem 1992). Dispozice budovy byla v sev. obytné části zcela pozměněna novodobými zásahy a vloženými příčkami. V již. (skladištní a provozní) části bylo pův. členění, s charakteristickými jen dřevěnými konstrukcemi, rekonstruováno po požáru r. 1938. V jižní části (dnes samost.čp.629) je provedena půdní vestavba s řadou vikýřů ve dvou úrovních.

Velkopřevorský (Štěpánovský) mlýn, v podstatě renesanční novostavba na místě středověkého mlýna, jen lehce upravená před r. 1800 a po r.2000 novodobě adaptovaná, tvoří významnou součást lokality mezi ulicemi Hroznová (s lávkou přes Čertovku) a Velkopřevorského náměstí. Objekt byl součástí historicky cenného areálu komendy maltézských rytířů.
xxx
Jižní část bývalého velkopřevorského mlýna s renesančním dvoupatrovým štítem.
Dnes samostatný objekt, původně jižní část velkopřevorského mlýna. Stavba s renesanční podobou a se sedlovou střechou, byla od 18. století využívána jako skladiště. Severní navazující část bývalého mlýna (dnes čp. 489) má mansardovou střechu a byla v 18. a 19. století upravována pro obytné účely (barokní a klasicistní přestavba).

Mlýn byl v 70. letech definitivně administrativně oddělen na dva objekty. Jižní část dostala přiděleno čp. 629, zatímco severní část si podržela původní čp. 489.
Objekt na obdélném půdorysu, završený sedlovou střechou, na jih s vysokým renesančním štítem (dvoupatrové podkroví), s hladkou omítanou fasádou dnes členěnou na 4 okenní osy. Hlavní vstupy jsou umístěny na západní fasádě, zčásti z Velkopřevorského náměstí, zčásti z dnes uzavřeného dvora.
Jednopatrový objekt dělený dřevěnými podlahami na jednotlivá podlaží, v severní části novodobě upraveny bytové jednotky. Renezanční štít, bosovaná rámování oken. Severní menší část je upravena barokně, ve střeše vikýře. Na tomto místě stával mlýn již v románské době /maltézského řádu/. V pozdější době po jednom z majitelů nazýván Štěpánovský. R. 1597 připadl obci a byl přebudován do dnešní podoby. Drobnější úpravy provedeny i v dalších dobách /barokní severní část/. Rekonstruované mlýnské kolo. Nedílná část prostředí Čertovky.
Jednopatrový domek o šesti okenních osách, situovaný ve dvoře velkopřevorského mlýna. Volně stojící, po severní straně přistavěn ke křídlům domu čp. 520. Pozdně klasicistní stavba, nepodsklepená, v přízemí pruské klenby, průčelí nevýrazné. Dotváří prostředí historické zástavby Malé Strany.