Historie
Obecná historie:
Stál na křižovatce "hradské" cesty z Kosti do Dolního Bousova se silnicí státní - dnešní hlavní silnici z Mladé Boleslavi.
Na místě mlýna patrně stávala brusírna (šlejferna) skla nebo kamenů.
Mlýn byl původně vrchnostenský, byl pronajímán.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Nájemci:
1618 Pavel Janatka
1643 mlynář Jeroným Max
1664 Jarolím Spurný
1678 Václav Štěpán
1684 opět Jarolím Spurný
1684-1686 nechala kostecká vrchnost celý mlýn zrekonstruovat, prakticky znova postavit
1685 Jarolím Spurný zemřel, převzala vdova Lidmila
1720 Jan Štěpánek
1738 syn Jiří Štěpánek
1738 zápis v urbáři: Jan Štěpánek. Mlýn Šlejferna, řečenej panskej o jednom složení na rubničné vodě. Mlynář platí ročně 22 strýchů žita a za vykrmení svinského skotu 17 zl.
Antonín Příhoda
1792 František Keller, mlýn emfyteuticky zakoupil za 1.400 zlatých, roční nájem činil 17 zl. a 22 korců žita.
Mlýn náležel katastrem pod Vošťovice a měl čp. 11
1829 Jan Keller s manž. Alžbětou, dokončil emfyteutický zákup za 1.800 zl. konv. měny
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1857 za 5.200 zl. ve stříbře zakoupil Josef Keller s manž. Annou, mlýn převeden pod Vosek s čp. 41
1893 zeť Alois Havlík s Julií roz. Kellerovou
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
V roce 1930 byl ve mlýně mlynář Alois Havlík.
1937 syn František Havlík, vyuč. mlynář s manž. Marií, poslední mlynář
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1952 Františku Havlíkovi odebráno živnostenské oprávnění.
Do r. 1954 se zde ještě šrotovalo pro Stární rybářství Doksy, poté František Havlík odešel do JZD jako účetní.
1961 se rodina Havlíkova odstěhovala do Oseka, mlýn pustne, na čas se zde usadili cikáni.
Mlýn byl zbourán v roce 1973 společně se staveními č.p. 45 a 68 při stavbě a rozšiřování silnice.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Max Spurný Štěpán Štěpánek Příhoda Keller Havlík Janatka
Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Nájemci:
-1618 Jan Janatka
1618- Pavel Janatka
1643-1664 Jeroným Max
1664-1678 Jarolím Spurný
1678-1684 Václav Štěpán
1684-1685 Jarolím Spurný (podruhé)
1685 vdova Lidmila Spurná
1720-1738 Jan Štěpánek
1738- Jiří Štěpánek
Antonín Příhoda
majitelé:
1792-1829 František Keller
1829-1857 Jan Keller
1857-1893 Josef Keller
1893-1937 Alois Havlík
1937-1952 František Havlík
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu: