Historie
Obecná historie:
Mlýn náležel původně k Přeborovicím s čp. 15
Dobrý den, pane Šimku, zdravím Vás z Ameriky!
Moji čeští předkové žili v malé vesnici Přeborovice, kde v letech 1743–1839 pracovali v tamním mlýně. Naše rodina dokonce vlastnila mlýn v letech 1772–1827, a to od doby, kdy se moje ovdovělá prababička Marianna Košáková provdala za ovdovělého a bezdětného majitele mlýna Simona Passeka. Po Simonově smrti v roce 1783 koupil mlýn od své matky můj pradědeček Václav Košák a provozoval jej až do roku 1827. Simon Passek je tedy pro historii mé rodiny velmi důležitý, ale nemohu najít jeho záznam o narození v katolických farních matrikách. Mám však záznam o pozemku z roku 1782, kdy mlýn poprvé koupil od štěkeňského panství, a ten uvádí, že Simon měl tři bratry jako věřitele, Jakuba, Martina a Antonína. S touto stopou jsem znovu prozkoumal matriky farnosti Štěkeň a skutečně jsem našel záznam o narození Martina Passeka v roce 1730; Martinův otec Simon je uveden jako mlynář. Nemohu však rozluštit název mlýna v názvu tohoto záznamu. Přikládám odkaz na záznam v naději, že se jedná o mlýn, který poznáte. Při svém studiu jsem potvrdil, že rodina Passeků provozovala mlýn v letech 1700–1717 (a možná i dříve), poté provoz přešel na Matieje Sovu, jak uvádíte ve svém popisu tohoto mlýna. Našel jsem pět záznamů o narození Matiejových dětí v letech 1719–1735. Domnívám se, že otec Simona Passeka prožil své rané dětství v tomto mlýně, po svatbě se odstěhoval a poté se někdy po roce 1735 vrátil. Doufám, že mlýn uvedený v rodném listu Martina Passeka by mohl být.
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
1655 připraven materiál k opravě mlýna v ceně 1500 kop gr.
1661 mlýn ještě opraven není, jen jez a slup na lososy
1700–1717 rodina Pašků
1735 Matěj Sova, mlynář (narození dcery Johany)
1750 Tereziánský katastr: panský mlýn o 3 kolech a 3 stoupách
1772 ovdovělý a bezdětný Šimon Pašek se oženil s Marianou Košákovou
1782 Šimon Pašek mlýn emfyteuticky odkoupil od štěkeňského panství (jako věřitele měl své tři bratry Jakuba, Martina a Antonína).
Podle Indikační skici vlastnil mlýn v roce 1837 Franz Vyskočil.
1843 Vojtěch Vyskočil s manž. Annou
1846 Václav Hajský (1791-říjen 1851), sedlák z Modlešovic s manž. Annou, roz. Vokáčovou z Modlešovic
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
1851 převzal syn Václav Hajský (1823-květen 1872) s manž. Kateřinou
1872 syn Karel Hajský
duben 1879 zadlužený mlýn prodal Václavu (1832) a Anně Dunovským ze Štěkně za 18.700 zl. (dluhy činily 17.000 zl.), zajistili doživotní výměnek Karlově matce Kateřině Hajské
1875 vodní kniha: 4 složení a krupník
1897 upravován splav pro vory, mlynář přispěl 200 K a odstoupil část pozemků
1903 převzal syn Josef Dunovský (1866-1936), 2.2.1895 vyučen mlynářem, 1905 se oženil s Marií Pexidrovou (+1938) z Vodňan
1906 namísto 4 kol pouze 2
1907 opět opravován splav, příspěvek 400 K ve splátkách na 15 let
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
1930 Josef Dunovský
1936 převzala dcera Marie
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
1939 Marie Dunovská se provdala za důstojníka dělostřelectva Jindřicha Hrdinu (1899-1956), majitele mlýna v Starosedlském hrádku
jako ve většině českých mlýnů se i zde mlelo načerno
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
1950 mlýn uzavřen, několik let se jetě šrotovalo pro státní statky
k mlýnu patřilo 2,4 ha polí
říjen 1956 Jindřich Hrdina utrpěl při nahazování řemenu smrtelný úraz
1985 při rekonstrukci jezu Povodím přišla velká voda, podemlela zdivo základů, zřítila se část stájí i se stropem
Události
Zaznamenání katastrofy (požár, povodeň, zranění, úmrtí, aj.) Zánik mlynářské živnosti
Vývoj po roce 1989
Dodnes ve mlýně žije pan Hrdina z mlynářského rodu, který pochází ze Starosedlského Hrádku, ze Školova mlýna.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Vyskočil Hrdina Sova Dunovský Hajský Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
1735 Matěj Sova
1837 Franz Vyskočil
1843-1846 Vojtěch Vyskočil
1846-1851 Václav Hajský
1851-1872 Václav Hajský ml.
1872-1879 Karel Hajský
1879-1903 Václav Dunovský
1903-1936 Josef Dunovský
1939 - Josef Dunovský (RR)
1936-1939 Marie Dunovská
1939-1956 Jindřich Hrdina
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
