Historie
Obecná historie:
V Mostkovicích se nacházela dvojice vodních mlýnů, oba jsou zavedeny do map Prvního vojenského mapování, které pochází z druhé poloviny 18. století. Zmínka o obou mlýnech je ovšem mnohem staršího data z přelomu 16. století a 17. století, kdy oba mlýny patřily vrchnosti.[3]
Druhý a výše po toku položený mlýn má svoji podobu z roku 1830.[5] V roce 1930 mlýn poháněla dvě vodní kola o celkovém výkonu 12 k.s. (téměř 9 kW) a jeho vlastníkem byl Norbert Ševčík. Mlýn sice není veřejně přístupný, avšak stojí na viditelném místě.[1][6]
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Události
- První písemná zmínka o existenci vodního díla
- Vznik mlynářské živnosti
První světová válka (1914–1918)
Hospodářský typ mlýna
Námezdní
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Historie mlýna také obsahuje:
1834 Josef Tomek
1884 Tomáš Blaha
1930 Norbert Ševčík
Zobrazit více
O tomto mlýně v Mostkovicích nejsou žádné velké zmínky. První dohledanou psanou zmínkou bylo jméno majitele Norberta Ševčíka v knize Minulost Mostkovic a Stichovic na pozadí našich dějin, který byl zmiňován k datu konce druhé světové války. Během druhé světové války někteří zdejší obyvatelé využívali nepříjemné situace a těžili z bídy ostatních místních. Opakem byli mostkovičtí mlynáři, Josef Drbal, majitel mlýnu Na Valše, a Norbert Ševčík. Ti nezištně pomáhali moukou těm, co na tom byli nejhůře, takže nedošlo v Mostkovicích k tomu, aby zde byl opravdový hlad až do skončení války. Následně po ukončení druhé světové války bylo panu Josefu Drbalovi a Norbertu Ševčíkovi uděleno místním národním výborem čestné občanství za nezištnou pomoc těm nejpotřebnějším v době německé okupace (Benýšek, 1991). 26 Mlýn je vyobrazen na mapách II. vojenského mapování. Císařské otisky z první poloviny 19. století dokazují, že Ševčíkův mlýn fungoval pomocí dvou kol na svrchní vodu, jak tomu bylo i v době mapování Ministerstvem veřejných prací roku 1930. V dnešní době mlýn nefunguje, jedná se spíše o skladové prostory majitele a také protějšího Bistra U Čápa.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
