Historie
Obecná historie:
Stichovický, v pořadí první vodní mlýn na náhonu, se nacházel ve Stichovicích (dnes součást Mostkovic), o jehož existenci je zmínka z roku 1365. Jeho vlastníkem byl tehdy Bedřich ze Stichovic, patřící k nižší šlechtě, který tento mlýn prodal senickému fojtovi Peškovi.[4] Až do roku 1599 (či 1602 koupí společně s Plumlovem) se v jeho uživání vystřídali různí vlastníci a nájemci. K tomuto datu získali mlýn Lichtenštejnové, patrně od Jakuba Šárovce ze Šárova, potomka šlechtického rodu Šárovců vlastnící Krumsín.[3] Lichtenštejnský erb lze dodnes na budově spatřit. Ta prošla v 18. století přestavbou a byla v držení především rodiny Ptaczků (Ptáčků)[5]
V roce 1930 je jako majitel mlýna uveden Josef Korhoň, který při provozu mlýna využíval francisovu turbínu o síle 11,5 koňských sil, tedy 8,6 kW. [6] Mlynář Korhoň mlýn zakoupil v roce 1923 po smrti jeho předchůdce Vojtěcha Vodáčka, který byl na mlýně od roku 1868.[5] Provoz mlýna byl ukončen během druhé světové války, v současnosti jsou zde budovy v soukromém vlastnictví a pobočka České pošty[1]
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Hospodářský typ mlýna
Smíšený
První světová válka (1914–1918)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
- Ptáček
- Strnad
- Krček
- Ticháček
- Vodáček
- Korhoň
- Wodaček
Historie mlýna také obsahuje:
1772 – Wencelaus Ptaczek, žena Theresie
1786 – Andreas Strnad
1790 - 1817 – Vincenc Ptaczek (1764-1817), žena Marianna Albrechtová z Vyškova
1826 – Karl Krček, žena Elisabetha z Prostějova
1830 – Anton Ticháček (1770-1854), žena Katharina Burešová z Plumlova
1868 – 1923 – Vojtěch Vodáček (1854-1923), žena Anna Vychodilová z Domamyslic
Po smrti mlynáře Vodáčka mlýn v roce 1923 zakoupil Josef Korhoň.
(Zdroj: matriční knihy z www.mza/actapublica, sčítání lidu, kronika obce Stichovice; doplnil J. Komárek)
1930 Josef Korhoň
Zobrazit více
První zmínka o stichovickém mlýnu pochází z roku 1365, kdy Bedřich ze Stichovic dal mlýn na starost Pošíkovi ze Senice. O šest let později prodává Bedřich ze Stichovic několik pozemků včetně mlýna Jezdoňovi ze Stichovic. Roku 1376 odkupuje mlýn Václav z Kravař. V roce 1385 vlastní mlýn Jezdoň Medek ze Stichovic, ten jej o osm let později prodává Petrovi z Kravař. V letech 1409 až 1448 patřil mlýn do vlastnictví pánů z Mezilesic, roku 1448 se stává majitelem Martin z Hříště. Následně ale páni z Kravař získali celou ves, po vymření rodu roku 1466 se dostává ves do rukou 25 Pernštejnů. Roku 1492 Vilém z Pernštejna daroval mlýn Johance z Kravař (Benýšek, 1991). Mlýn náležel tzv. panskému dvoru, který roku 1599 kupuje Karel I. z Lichtenštejna, ten jej nechal následně rozšířit. Jednalo se o velmi důležitý hospodářský areál, v 18. století zde dochází k celkové přestavbě. Při této rekonstrukci byl umístěn erb Lichtenštejnů nad hlavní vchod do areálu. Mlýn se nacházel napravo od hlavního vstupu. Roku 1924 spadá mlýn do správy Státního pozemkové fondu (hrady.cz). V roce 1930, kdy probíhalo mapování Ministerstvem veřejných prací, vlastnil mlýn, poháněn jednou turbínou Francis, Josef Korhoň (Ministerstvo veřejných prací, 1933). V rozhovoru s jedním z obyvatel Mostkovic, panem Markem Jančíkem, mi bylo sděleno, že mlýn fungoval do roku 1942, kdy došlo k zastavení provozu mlýna kvůli povinnému dovozu dřeva. Později se zde nacházel kravinec, v 80. letech byla tato budova využívána jako pivnice a posléze jako zámečnictví. Následně byly tyto dvě funkce budovy zrušeny a budova byla využívána jako autodílna, ta částečně funguje dodnes. V jednu dobu zde byla i funkční restaurace, ale z důvodu blízkých a zajetých konkurencí moc dlouho nevydržela. V dnešní době funguje hlavně jako pošta a další část budovy slouží k bydlení. Jelikož se jedná o velký pozemek, část budovy slouží i jako skladovací prostory. Aktuálně je celý bývalý panský dvůr, vyjma pošty, k prodeji za necelých 14 milionů korun.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
