Čechovice získali páni z Kravař roku 1325. V době svrchovanosti pod Václavem z Kravař, tedy koncem druhé poloviny 14. století, je ve vsi zmiňován mlýn, který dotyčný šlechtic postoupil olomoucké kapitule. Do držení světské vrchnosti se Čechovice dostaly až roku 1512 za Viléma z Pernštejna[9] a mlýn byl nadále pronajímán jako vrchnostenský. Mezi významné uživatele mlýna i statku v Čechovicích na přelomu 16. a 17. století patřila Maruše ze Žerotína, vdova po Oldřichu Valkounovi z rodu pánu z Adlaru, regenta pernštejnského panství.[3]
Budova mlýnu je zaevidována na všech dostupných mapách vojenského mapování i stabilního katastru, což znamená, že byl v provozu i v průběhu 18. a 19. století. Roku 1844 mlýn získal Jan Švable, jeho vnuk František Švable roku 1896 mlýn přebudoval, přičemž k roku 1930 měl mlýn při provozu jednoho mlýnského kola úctyhodný výkon 13 k.s. (9,7 kW).[6] Samotný František Švable byl aktivní i jako zastupitel obce ve funkcích starosty a místostarosty Čechovic. Mlýn vybavil válcovými stroji od firmy Hübner a Opitz z Pardubic. Jeho syn Leopold roku 1931 převzal živnost a mlýn mezi roky 1937–1938 zmodernizoval o čističku obilí a silo.[10] Firma bohužel neunikla znárodnění po únoru 1948 a byla začleněna do n. p. Severomoravské mlýny. Po privatizaci mlýn fungoval jen krátce do 90. let 20. století.[5]
xxx
V roce 1930, kdy probíhalo mapování Ministerstvem veřejných prací, vlastnil tento mlýn v Čechovicích s číslem popisným 47 František Švalbe. Mlýn byl poháněn vodním kolem na svrchní vodu tekoucí z Čechovického náhonu. Obr. 4 popisuje umístění vodního mlýna, v mapě je zároveň znázorněn i zaniklý náhon, který byl dohledán pomocí císařských otisků. Majitel František Švalbe zde na začátku 20. století zřídil pekárnu, prvním pekařem byl Filip Rozsypal a v roce 1930 Jan Pluskal Ve 40. letech zde tehdejší majitel Leopold Švalbe, syn Františka Švalbeho, provedl rekonstrukci (ZAvO – SOAP). Mlýn se nedochoval. Dnes je celý areál v rekonstrukci a sídlí zde firma HIPS, s.r.o. Na začátku 21. století jsou zmiňované tři firmy, které měly areál bývalého mlýna ve vlastnictví. Jednalo se o firmy LEVERRIER s.r.o., Properta s.r.o. a RAMAC, spol. s.r.o. (regiony.kurzy.cz).
