Uživatel

Hledat

| Sign up

Opilý a s rozumem, toť dvojí síla v něm;
opilý a hloupý, jen s ním do stoupy.
(ruské přísloví)

Home»
Soupis mlýnů»
Databáze vodních mlýnů»
Zelenohorský mlýn; Grünbergmühle

Zelenohorský mlýn; Grünbergmühle

tisk doplnit kartu

Identifikační údaje

Kompletní ikonografie

Název mlýna

Čp.

Bývalé čp.

108

Ulice

Lokalita (vesnice, město)

Bečov nad Teplou

PSČ

364 64

Okres

Karlovy Vary

Katastrální území

Bečov nad Teplou

GPS

50° 4' 3.3'', 12° 49' 37.7''

Mapová značka

Mlýniště bez mlýna

Stručný popis

Ruina mlýna na řece Teplé.

Poloha vůči obci

Vodní tok

Teplá

Číslo kulturní památky

Webové stránky

Přístupnost

volně přístupný

Historie

Obecná historie:

Mlýn zanikl po odsunu německého obyvatelstva. Mlýn vznikl až po roce 1841. Je vyobrazen pouze na Indikační skice, na Císařském otisku chybí.

Historie mlýna obsahuje událost z období:

Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)

od 16. stol. se zde nalézal zájezdní hostinec a přepřahací stanice pro poštovní vozy na trati Karlovy Vary - Tachov (pozd. Mariánské Lázně), byly zde stáje pro koně a ubytovací pokoje pro kočí, zrušeno po postavení železnice 1901

místo zvané Poustka (Oed)

Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)

v sousedství posatvena hájovna

1700 nájemce hospody Josef Neuwirth, místo nazváno na Neuwirthův lesní dům (Neuwirthswaldhaus)

později přezváno na Zelená Hora (Grünberg)

1825 majitel bečovského panství Friedrich Beaufort-Spontini zde nechal vybudovat nový dominikální mlýn s pilou

1835 1. nájemce Simon Wenda, syn Augusta Wendy, horníka v Altenbergu v Sasku, manž. Kristýna Sofie, dc. Augusta Friedricha Mainfelda

Události

První písemná zmínka o existenci vodního díla
Vznik mlynářské živnosti

Hospodářský typ mlýna

Vrchnostenský

Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)

1849 Michal Schrembs, manž. Klára Boschikmannová z Wittingenu čp. 38 v Dolním Sasku

1854 Antonín Leibelt (1807-14.3.1859) z Horních Domků u Potůčků čp. 81, manž. Anna Hipmannová (+5.6.1854) z Cínovce u Chomutova čp. 1, 5.9.1854 2. oo Antonie (1824), dc. obchodníka Michaela Pasculiho, původem Itala, z Bečova čp. 92

mlýn přestavěn, instalován parní stroj a vrtáky pro vrtání vodovodního potrubí

1872 Josef Hutschina, syn zedníka Floriana Hutschiny z Hořovic čp. 2, manž. Františka, dc. Josefa Ignáce Hergeta ze Silberbachu čp. 72 u Selbu

1874 Jan Gatscha, syn mlynáře Václava Gatchy z chranišovského mlýna čp. 17 u Chodova, manž. Barbora Polaková z Křelovic čp. 3 u Konstantinových Lázní

1877 Adolf Peter (1855) z Rudolce čp. 27, bratr Jana Petera, majitele Novoveského mlýna, manž. Terezie (1857-27.10.1881), dcera domkáře Františka Radlera z Bečova čp. 6, 26.2.1889 2. oo Julie Stöhrová, roz. Oertlová (1857), vdova po tesaři Janu Stöhrovi (+14.3.1888)

První republika (1919–1938)

1930 pila Jindřich Beaufort

Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)

Za II. světové války zde ubytováni ruští zajatci a dva strážní

1945 Petrovi odsunuti

Události

Zánik mlynářské živnosti

Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)

Žili zde Romové, objekt postupně devastován a demolován.

Příjmení mlynářů působících na mlýně:

Wenda
Schrembs
Leibelt
Hutschina
Gatscha
Peter

Historie mlýna také obsahuje:

Držitelé mlýna v chronologickém sledu

nájemci:

1835-1849 Simon Wenda

1849-1854 Michal Schrembs

1854-1859 Antonín Leibelt

1872-1874 Josef Hutschina

1874-1876 Jan Gatscha

1877-1945 Adolf Peter

1930 Jindřich Beaufort

Mlýn je vyobrazen na:

Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)

Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:

Architektura

Stav nemovitosti

zřícenina

Stav nemovitosti k datu

05 2012

Dochováno

Typologie podle urbanistického prostředí

venkovský

Charakter mlýna podle síly vodního toku

mlýn na malé řece (1000 – 7000 l/s)

Dispoziční typ mlýna

Stavební etapy

Dominantní stavební konstrukce

Podlažnost

Dispozice, slohové zařazení – popis

Přívod vody zřejmě z jezu, voda přivedená přítokovým kanálem dosud protéká přímo stavbou, vodní kolo mohlo být uprostřed stavby???
Hlavní budova se dnes nachází nad rozšířenou hlavní silnicí směrem na Mariánské Lázně. Z velké budovy se dodnes zachovala jen zadní stěna hostince pod strání strmého kopce, kde můžeme najít jak její zbytky, tak části sklepů, vytesaných do skály. Naproti přes silnici najdem pod svahem zbytky kamenných základů bývalé mlýnice, k nimž směřuje dodnes jasně patrný náhon.

Historické stavební prvky – exteriér