1637 zápis z horních knih, kde se píše o puchýrně a mlýnu, který se nachází nedaleko Podleského mlýna a to o „Hrabanovském“, kdy byl projednáván spor právě o puchýrnu při Hrabanovském mlýně. Nový majitel Jakub Procházka se právem horním připomínal, aby po ohni opět nový puchýř postavil. Namítal však, že mu předešlý majitel Ludvík Zámostský při prodeji tuto skutečnost neoznámil.
Páni radní se staršími horními i obecními rozhodli, aby nový majitel dal na opravu hotově 2 díly (14 kop) a původní majitel 7 kop, celkem tedy 21 kop. Nový majitel Procházka se však rozhodl, že zaplatí celou částku sám, a tak služebnost tato z „Hrabanovského mlýna“ na věčné i budoucí sňata. Tímto datem také zaniká puchýrna při tomto mlýnu.
První písemná zmínka pochází z r. 1650 kdy se uvádí, že mlynář Hlava opravil náhon a nechává přestavět bývalou puchýrnu na mlýn.
1651 Soupis poddaných podle víry: mlynářka vdova Eva Podleská (60 let), syn Adam (20), dcera Káča (26), všichni obrácení nekatolíci. V tomto roce se rovněž opravuje náhon.
1654 Berní rula: Adam Podleský, mlejn na 2 kola bejval, nyní toliko na 1 kolo, 20 str. rolí, 2 svině
Přesto se na mlýně r. 1665 uvádí Adam Podleský, 34 let.
1668 šosovní mlýn
„Popsáni měšťanů za starodávna“ (č. 67.), v němž uvádějí se mlynáři, kteří ještě r. 1665. byli pohořelí, a mlynáři, v 1. 1669 - 1671. znova se osazující. 4. Adam Podleský, nyní Nikodem Hlava (č. 151.); mlýn jest na 2 kola, ale nyní má I kolo, dále míval 1 potah, 20 str. pozemků, 7 str. na zimu, 6 str. na jaro osetých, ale nyní má 2 potahy a 2 krávy.
Od r. 1673 Nikodem Hlava, míval 2 kola, nyní má 1 kolo., dále míval 1. potah, 20 str. pozemků, 7. str. na zimu, 6. str. na jaro osetých, ale nyní má 2 potahy a 2 krávy.
„Vejpis z rulle z r. 1673.“ (revisirováno dne 20. ledna 1734.) 5. Adam Podleský (1665.) - Nikodem Hlava (1673.) ; míval 2 kola, nyní má I kolo. Mlýn tento náležel v těch dobách ku městu N. Knínu, a také r. 1685. vydala zdejší rada býv. mlynáři téhož, Adamu Podleskému, vysvědčení příslušnosti a zachování.
V r. 1684 se na mlýně píše Matěj Hlava, který byl i cechmistrem mlynářského cechu. Z r. 1704 se nám zachoval zápis, že majitelem tehdy býval Řehoř Hlava, jedno kolo a platí ½ zl. kontribucí, zřídka mele a toliko se tříslem živí. Mlýn tehdy stále příslušel katastrálně k městu Nový Knín a nesl čp. 151.
Specifikace knínských mlýnů z roku 1704. (měst. archiv č. 61.), jež sepsána byla dne 30. května 1704. od J. C. K. Milosti hejtmanů kraje podbrdského, v základě cís. patentu z 15. května 1704., a obsahuje soupis a popsání všech 7 mlýnů novoknínských. II. „Mlynářů mlýny či šosovní.“ 4. Řehoř Hlava („Mlýn Podleský“, čp. 151.), má I složení a platí 12 zl. kontribucí; zřídka mele a se toliko tříslem živí. Mlýn tento býval čítán k městu Novému Knínu a také nesl popisní číslo tohoto města, a sice „151.“. R. 1731. připomíná se zde Martin Hlava, „svobodný mlynář Podleský, ležící v gruntech Staro-Knínských“ (Měst. archiv, č. 110.) - a v 1. 1731 .- 2. vedli Křižovníci Staroknínští za faráře Trčky spor o mezník a mlýn Hlavův, jenž býval jednou z městských puchýren, ale pro nedostatečnost důkazů byli nucení ustoupiti. Staroknínský farář Jan Trčka nařídil mlynáři Jakubu Hlavovi rozházet mlýnskou zahrádku. Měšťané z Nového Knína však dokázali, že mlýn i okolní zahrádky stojí v jejich katastru. Teprve v době nejnovější zakatastrován jest mlýn ke St. Kninu, pod čís. pop. 54. Majiteli jeho v době nynější jsou manželé Jaroslav a Antonie Sirotkovi.
V r. 1734 se připomíná Martin Hlava.
mlynář Jan Karásek se ženou Annou
1829-1837 syn Josef Karásek
Po r. 1839 byl mlýn zahrnut do katastru Starého Knína.
1840 majitel František Karásek (jšk)
1844 nájemník Jan Šustek
