Historie
Historie mlýna obsahuje událost z období:
Středověk – do nástupu Habsburků na český trůn (1526)
Novověk A – do bitvy na Bílé Hoře (1526–1620)
1534 - Jan Sedlnický dal stavět jez na řece Ostravici asi 10 km jižněji proti proudu a to u Vratimova. Jez totiž nemohl nikde vystavět, aniž by se na levém břehu nedotýkal moravské strany. Pouze u Vratimova pod Zaryjemi tekla Ostravice po dřívějších povodních po pozemcích Jana Sedlnického, které se v těchto místech rozprostíraly nejen na pravém, ale i levém břehu proti Paskovu. Práce na vybudování této strouhy (struhy), později zvané úředně Slezským náhonem, pokračovaly velmi rychle, protože již v r. 1534 začal s výstavbou nových mlýnů na Vratimově, Kunčicích a polské Ostravě. Strouha vedla z Ostravice od Vratimova přes Kunčice, Kunčičky na Zárubek, kde ústila do řeky Luciny. Mlynáři měli právo pálit i lihovinu.
Události
První písemná zmínka o existenci vodního díla Vznik mlynářské živnosti
Novověk B – do zrušení poddanství (1620–1848)
Nejstarší známý mlynář byl z konce 18.stol. Karel Galuška (manželka Rozina) který prodal mlýn 11.3.1812 mlýn Viktoru Kučovi z Marklovic za 1406 zl s těmito závazky k vrchnosti: odvádět v době sv. Řehoře do Michala 6 zl., 3 a ¼ čtvrtní pšenice, 5 a ¼ čtvrtně žita, 27 čtvrtní ječmene a to krom daní. Za to co 2 roky obdrží 1 buk v ceně 2 slezských tolarů na opravu mlýnské soupravy, volnou pastvu na hrázi rybníka Bahňáče a mlýnská strouha mu byla vyčištěna „robotou“
Novověk C – od zrušení poddanství (1848–1913)
12.11. 1869 kupuje mlýn Jose Zajonc za 7.025 zl.
První světová válka (1914–1918)
První republika (1919–1938)
Protektorát Čechy a Morava, včetně poválečného vývoje (1939–1949)
Znárodňování, život mlynářů v průběhu komunistického režimu (1949–1989)
V 70. letech 20. stolení budova musela ustoupit nově budované čtyřproudé Frýdecké.
Příjmení mlynářů působících na mlýně:
Galuška Kuča Billert Zajonc Teltschigl Historie mlýna také obsahuje:
Držitelé mlýna v chronologickém sledu
Přepis z literatury, vyprávění pamětníků apod.
Přepis z pramenů: inventář, nájemní či kupní smlouva, výpisy z matrik aj.
Mlýn je vyobrazen na:
Veduta, ručně malovaná mapa
I. vojenské mapování – josefské (1764–68)
II. vojenské mapování – Františkovo (1836–52)
III. vojenské mapování – Františko-josefské (1876–78 – Morava a Slezsko, 1877–80 – Čechy)
Císařský povinný otisk (1824–43)
Indikační skica (1824–43 a 1869–1881)
Mapa Pozemkového katastru (1923–1956)
Letecké snímkování (1936 - 1963)
Předměty spojené s osobou mlynáře a provozu:
